Pejska ani kočku nechcete, přesto ale toužíte po nějakém chlupatém mazlíčkovi, který se vám neztratí v náručí? Tento malý obr je pak možná právě to, co hledáte.
Rozdíl mezi cuy morčetem a ostatními druhy je patrný na první pohled. Cuy morče je mnohem robustnější a alespoň dvakrát těžší. Rozměrově se blíží spíš kočce nebo malým psům. Dlouhé může být až úctyhodných 50 cm a váží kolem 2 až 3 kg.
I když se u nás tato morčata objevila až před dvanácti lety, do Evropy se dostala v 80. letech jako exotičtí mazlíčci z Jižní Ameriky. V oblasti And se dodnes chovají na maso. Kvůli nehostinným podmínkám tu totiž není možné chovat klasická hospodářská zvířata. Z Peru pochází i jejich jméno cuy (cuyes). Vzniklo podle zvuku, který vydávají.
Dnes už díky šlechtění existují krátkosrstá i dlouhosrstá plemena cuy morčete. Říká se, že na rozdíl od ostatních morčátek, jsou “cuyíci” plašší a lekavější. Přeci jen nehrají roli domácího mazlíčka tak dlouho. Přesto ale i dnes už mohou být dobrým společníkem, pokud se mu budete dostatečně věnovat. K cizím lidem ale stále zůstanou ostražití, na rozdíl od běžných morčat, která se ráda pomazlí s kýmkoli.
Díky tomu, že jejich šlechtitelská minulost nesahá příliš daleko, nejsou morčátka přešlechtěná a zdegenerovaná, a proto jsou zdravá. Nepotřebují žádné očkování jako například králíčci. Pro dobrý zdravotní stav jim plně postačuje vhodná a vyvážená strava a čistota klece, v níž žijí.
Mají ovšem jednu genetickou vadu - polydaktilii neboli mnohoprstost. Běžné morčátko má na předních nohou 4 prsty a na zadních 3. U cuye to může být 5,6,7 a klidně i více prstů. Prst může být zcela funkční, může ale narůst i nedovyvinutý prst, který není s kostí. Takové se doporučuje odstranit. Ovšem tato vada se nemusí projevit u každého jedince.
Péče o ně se od klasických morčat vesměs neliší. Samozřejmě potřebují větší klec a dostatek pohybu. A také toho víc zbaští. Důležité je vybrat krmivo bohaté na vlákninu s málo cukry a tuky, ostatně jako u jakéhokoli morčátka.
Stejně tak se od ostatních morčat neliší v tom, že nesnášejí samotu. Vždy by se měla chovat ideálně v páru. Jsou velmi společenská a samotu berou skoro za trest. Pokud jsou samy, o to více pak potřebují pozornost svého majitele.
Pokud tedy sháníte společenského mazlíka mezi hlodavci a žádní zakrslíci vás nelákají, zkuste popřemýšlet o cuy morčeti. Třeba právě ono je to, co hledáte :).
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Je vaše kočka nemocná, ve stresu nebo má jiný důvod, proč nechce jíst? Tady je pár tipů, jak opět nastartovat její apetit.
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Znáte tuto přírodní metodu terapie, kterou dnes už můžete dopřát nejen sobě, ale i svému kočičímu mazlíkovi? Zajímá vás, co je zač a k čemu je dobrá?
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.
