Pozor na teplé kraje

Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.

Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete totiž nikdy není na škodu. Nezapomeňte ani na běžné přípravky proti vnitřním i vnějším parazitům. Například Norsko vyžaduje ošetření proti klíšťatům a pro vstup do Velké Británie váš pes potřebuje potvrzení o odčervení.

Ale co je důležitější – veterinární lékař vám doporučí vhodnou prevenci proti možné nákaze v konkrétní zemi. Týká se to především cizopasníků, kteří žijí v teplejších oblastech. Kolem Středozemního moře se vyskytují například nebezpeční komáři a pakomáři. Přenášejí závažné choroby, jako je leishmanióza nebo dirofilarióza – obě přenositelné i na člověka. O těch se rozepíši podrobněji, ale neznamená to, že by byly jediné, na které byste si měli dát pozor.

Přenašečem leishmaniózy je pakomár rodu Phlebotomus. Obvykle měří necelé 3cm, má výrazné chloupky, nebzučí a aktivní je až po setmění.  Můžete na něj narazit ve Středomoří, ale s oteplováním klimatu se i tento nebezpečný hmyz pomalu přesouvá do severnějších států (Německo, Belgie…). Leishmanióza se projeví teprve po několika měsících nebo dokonce letech po infikování. Projevy jsou různé a patrné i na chování zvířete. Pes může mít horečky, zhubne, zvětší se mu lymfatické uzliny, začne mu vypadávat srst kolem očí, čenichu a na krajích uší. Může dojít i na zánět spojivek, krvácení z nosu, zánětlivé kožní problémy. Po čase je zvíře malátné, nezdravě hubené, trpí průjmy a těžko se hýbe. Bez léčby žije zhruba ještě dva roky, s léčbou déle, ale s jeho plným uzdravením nepočítejte.

Dirofilarióza ohrožuje obratlovce (kromě ryb) na celém světě a oblast jejího výskytu se stále rozšiřuje. Evropa se s ní také potýká, a to nejen ve Středomoří, ale postupem času i čím dál více na severu. Přenašečem je nejčastěji komár. Po jeho bodnutí se do těla hostitele dostanou larvy vlasovce. Dospělí „červi“ druhu Dirofilaria immitis dorůstají až 30 cm a žijí například v cévách plic a v srdci napadeného. Nemocný jedinec těžko dýchá, má kašel, hubne, můžou se objevit i křeče a krev v moči. Dirofilaria repens je u nás častější. Cizopasí pod kůží hostitele – projevuje se svěděním, červenáním a loupáním kůže a padáním chlupů. U lidí se objeví hrbolky pod kůží (ale parazit může zasáhnout i oko a jeho okolí).

Léčba je jen málokdy úspěšná, proto nepodceňujte prevenci. Účinnými látkami potřebných antiparazitik jsou selemectin, ivermectin nebo milbemycinoxim. Nebojte se zeptat svého lékaře a pro jistotu mrkněte i na internet. Veterinář není bůh a nemusí vědět všechno.

Když jsme minulý rok jely s Kulajdou do španělského vnitrozemí k řece Ebro, byly jsme tam ubytované v malé osadě uprostřed ničeho a pořádná lékárna byla vzdálená několik desítek kilometrů. Čech, který nám pronajímal srub, okamžitě donesl kulajdě chemicky ošetřený obojek. Vyprávěl nám, že jeho psa na stejném místě nakazil komár nevyléčitelnou nemocí. Projevovala se loupáním cárů kůže po celém těle zvířete. Šíleně drahá léčba jen odstranila příznaky. Jedinou ochranou před komárem byly speciální obojky, které měl páníček nešťastného psa naštěstí dva. Daly se prý pořídit jen ve Španělsku. Název nemoci ani komára si bohužel nepamatoval, ale popisu by docela seděl právě na parazita druhu Dirofilaria repens.

Tak jako tak si na podobné létající záškodníky dávejte pozor. Nic nezkazíte, když se vybavíte repelenty a zjistíte si dopředu, co dalšího kromě báječně strávených dní vaše dovolenková destinace nabízí.

Související články

Jednu kočku nebo dvě? Nad čím se při rozhodování zamyslet

Pokud zatím nemáte kočku ani jednu, je pro vás odpověď na tuhle otázku jednodušší než pro někoho, kdo už doma kočičího kamaráda má. Kočičí odborníci se shodují, že pokud chodíte do práce nebo do školy, je pro společenský život vaší kočky lepší, když má...

Anální žlázky dokáží potrápit

Jak máme poznat, že naše psí nebo kočičí chlupáče trápí přeplněné nebo dokonce ucpané anální žlázky? Napadlo vás, že by mazlíček mohl být smutný nebo dokonce apatický právě kvůli tomu? Co ucpávání a záněty análních váčku vlastně způsobuje a jak vašeho...

Psí důvěra a proč je důležité, aby vám pes věřil

Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli...

Psí neposlušnost nebo nezkušenost páníčků?

Že neposlušný pes může pro svého pána i jeho okolí znamenat nepříjemnosti, na tom se asi shodnou jak pejskaři, tak i ti, kteří žádného chlupáče nikdy neměli. Jenže většina psů, kteří obdrží nálepku “neposlušný”, vlastně problém s poslušností vůbec mít...

Jak komunikovat s hluchým psem?

Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...

Na co myslet, než si pořídíte druhého chlupáče?

První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...

Socializace psa

Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....

Psí osamělost - jak na kňučení, štěkání a vytí

Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...