Psi před objektivem
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
O válce v Sýrii slýcháme skoro každý den. Napadlo vás ale někdy, jak se válka dotýká tamních zvířat, a že obětavost nemusí prokazovat vždy jen zvíře lidem, ale občas to může být i naopak? Člověk, o kterém vám dnes povím, zůstal ve válečné zóně, aby se postaral o tamní kočky.
Aleppo, největší město Sýrie, bylo od roku 2012 téměř stálým bojištěm, kdy se nepřátelské síly snažily získat vládu nad městem. Proto není divu, že odtud většina obyvatel utekla ve snaze zachránit si život.
Mohammad Alaa Jaleel se BBC News svěřil, že když lidé odešli, kočky začaly přicházet k němu. Začal asi s dvaceti kočkami, které prchající lidé ve městě zanechali. Někteří z nich mu je při odchodu z města prostě nechali, protože věděli, že je miluje. O rok později už jich měl více než sto. Založil tedy útulek známý jako Il Gattaro d'Aleppo. Jemu samotnému říkají “Kočičí muž z Aleppa”.
Jedna holčička, když mu svou kočičku v slzách předávala, poprosila, jestli jí může posílat její fotky. Mohammad ji ujistil, že se o kočku postará, než se holčička vrátí zpátky domů, a fotky jí dokonce opravdu posílá.
Poté, co všichni včetně Mohammadových přátel město opustili, se jeho přáteli staly právě kočky. Říká, že s nimi zůstane, ať se stane cokoli.
Podívejte na video:
Mohammad Alaa ale není jediný, kdo ve válečné zóně zůstal, aby pomáhal zvířatům. Navzdory zmatkům a tragédiím, které se v Sýrii dějí, milovníci zvířat založili sdružení Syrian Association for Rescuing Animals (SARA), které se snaží zachraňovat zvířata v této oblasti. Berou si je domů a pro psy mají i farmu v Damašku. Navíc chodí do ulic krmit opuštěná zvířata. Vytvořili také vzdělávací kampaň pro děti. Učí je lásce ke zvířatům, a aby ta žijící na ulicích netýraly. Protože jsou poslední nadějí zvířat na život, rozhodli se i přes nebezpečí, obtížné hledání nových domovů či sponzorů, v Sýrii zůstat.
Organizace Animals Syria se zase snaží nacházet zvířatům zachráněným SARA domovy v Evropě. Také jim platí náklady na veterinu.
Je pěkné vidět, že v této době se ještě najdou lidé, kteří víc než na sebe myslí na ostatní, že.
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?