Na vlastní kůži jsem si ověřila, že lidé mají velmi odlišné názory na to, co je dobře živený pes. Pamatuju si dvouletou Kulajdu jako elegantní atletku, ale ani fotky jako důkaz nepřesvědčí mé nejbližší o tom, že se rok od roku víc a víc vzdaluje vzhledu vitální šelmy. Tedy až na tuleně, jeho figuře se pomalu přibližuje. Moje rodina ji zbožňuje a dává to najevo tím nejsnazším způsobem – dobrůtkami. O nějaké dietě nechce slyšet.
Na vlastní kůži jsem si ověřila, že lidé mají velmi odlišné názory na to, co je dobře živený pes. Pamatuju si dvouletou Kulajdu jako elegantní atletku, ale ani fotky jako důkaz nepřesvědčí mé nejbližší o tom, že se rok od roku víc a víc vzdaluje vzhledu vitální šelmy. Tedy až na tuleně, jeho figuře se pomalu přibližuje. Moje rodina ji zbožňuje a dává to najevo tím nejsnazším způsobem – dobrůtkami. O nějaké dietě nechce slyšet.
Nechápejte mě špatně, já nepotřebuju mít z Kulajdy chrta. Když ale vidím, jak se postupně mění ve váleček, mám strach, aby to nepřekročilo zdravou hranici. Pak by navíc bylo shazování váhy mnohem náročnější. Proto jsem se poradila s výživářem Britu Ing. Martinem Kvášem, abych zjistila, jak s jistotou poznat, jestli má můj pes nadváhu, a jak to řešit.
O nadváze mluvíme, ukládá-li se v těle nadměrné množství tuku. Že něco není, jak má být poznáte už při pohledu shora. Každý pes by měl mít mezi žebry a zadníma nohama zúžení, jakési prohlubně – slovy pana Kváše „hladové jámy“. Pokud vám nestačí podívat se, sáhněte si. Když bez větší námahy nenahmatáte žebra ani pánevní hrboly, váš pes má podkožního tuku na rozdávání. Samozřejmě se tu bavíme o dospělých psech, Kulajda už je šestiletá dáma. Malým štěňátkům kulatá bříška sluší a neškodí.
Nicméně moji nejbližší i po přednesení zmíněných argumentů odmítají přestat s vykrmováním. Prý je Kulajda jen mohutná a hodně chlupatá. Vůbec jim nevadí, že na rozdíl od skutečně mohutných psů pod její kůží nenahmatají znatelnou svalovinu, natož aby rozeznali struktury jednotlivých svalů.
Já se ale nechci dočkat toho, že bude moje bývalá atletka vyloženě obézní a bude mít problémy s pohybem, hlavně s tím rychlým, což by současným tempem (co rok, to kilo navrch) mohlo přijít co nevidět. Je mi úplně fuk, jak vypadá. Bojím se možných rizik, na která mě pan Kváš upozornil: přílišného zatížení kloubů, jejich častých poranění a zánětů, osteoartrózy, onemocnění dýchacího systému a srdce, hypertenze, dokonce i cukrovky 2. typu. Obezita může psovi výrazně zkrátit život.
„Uvádí se, že skutečně vážná, život ohrožující obezita začíná při nadváze více než 20% nad typickou váhu plemene,“ zmínil pan Kváš. Kulajda je sice voříšek, ale místo průměru plemene můžu její váhu porovnat s hmotností v ideálním stavu. Zdravá a krásná byla i na šesti kilech. Když se její váha přehoupla přes osm kil, to je zhruba 40% nárůst, řekla jsem si, že musím něco změnit.
Prvním krokem byla samozřejmě změna krmiva a zmenšení porcí (a omezení obědů u příliš milující rodiny). Mnohem víc ale spoléhám na pohyb, hlavně na rady pana Kváše: „Kromě úpravy krmné dávky a volby vhodného krmiva je nejlepší cestou ke snížení nadváhy odpovídající aktivita psa. Tady je nutné zdůraznit, že je vždycky lepší kratší intenzivní činnost, častěji opakovaná, než jeden dlouhý trénink. Tedy raději 6x procházka na 10 minut než jedna procházka na hodinu.“
Po měsíci plynulého přechodu na jiný režim shodila Kulajda první kilo, vzhledem k její velikosti to je velký úspěch. Pokud popis nadváhy sedí i na vašeho psa, zkuste nastavit nová pravidla aspoň na měsíc. Není to nic drastického a uvidíte, že se výsledky brzy dostaví. Nebo už jste podobný problém řešili a máte víc zkušeností než já? Pak se se mnou o ně rozhodně podělte v komentářích, budu vám moc vděčná.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.