Psí historie V.: Snuppy - Pes, kterého vědci stvořili z buněk ucha
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož nositelem je už desítky let slavná kreslená postavička psa s obří hlavou.
Taky tolik milujete svého psího parťáka, že byste si ho nejradši „nakopírovali“ hned několikrát? To by bylo radosti, co? :)
Vědci s klonováním psů ovšem nepřišli z tohoto, ani podobného důvodu. Snaží se díky psímu klonování přijít na to, jak léčit lidské nemoci. Divíte se tomu? Jde prý o to, že psi trpí často velmi obdobnými chorobami jako lidé.
Pes ze zkumavky
Snuppy, první psí klon, vznikl v roce 2005 pod rukama jihokorejských vědců v Soulu z buněk ucha tříletého afgánského chrta. Stal se rázem vědeckým počinem toho roku, i když po světě už předtím chodila naklonovaná ovce Dolly a potkan Ralph. Jen pro zajímavost – Dolly se v roce 1996 zapsala do historie jako první naklonovaný savec.
Zpátky ke Snuppymu. Vědci vytvořené embryo tehdy vložili do těla fence žlutého labradora. Ta štěně odnosila a po dvou měsících přivedla na svět císařským řezem.
Proces naklonování psa byl pro vědce nesmírně náročnou misí. Než se úspěšně podařilo naklonovat Snuppyho, tisíce pokusů se nezdařily. Vlastně spolu se Snuppym se narodilo ještě jedno naklonované štěně. Zemřelo však krátce po porodu, a tak veškerá sláva zůstala Snuppymu.
Ačkoliv vědci klonováním živých organismů sledují výzkum a vývoj zejména v oboru lékařství, mnoha lidem připadá toto počínání neetické. Co si o klonování psů a dalších zvířat myslíte vy?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.