Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný pohled na čtyřnohé mazlíky bez domova, kterých se na Srí Lance potulují statisíce.
Srí Lanka je pro Evropany jako otevřená zoologická zahrada bez klecí a výběhů. Na tomto ostrově, kde je celoročně teplé klima, žijí mimo jiné krokodýli, sloni, želvy, opice, hadi a roztodivná hmyzí havěť, na níž je lepší nenarazit. Místní lidé se k cestovatelům chovají přívětivě, a protože se už od školy učí anglicky, bez komplikací se s nimi na všem domluvíte. Mnozí Srílančané o přízeň turistů doslova bojují, jelikož jsou zdrojem jejich obživy.
Kromě toho, že se na Srí Lance můžete svézt na slonovi, je tam běžným dopravním prostředkem tuk-tuk neboli asijská tříkolka (jen si musíte dát pozor, ať vás jejich řidiči neošidí). Když už vážíte tu dalekou cestu z Evropy, je fajn po ostrově hojně cestovat i pěšky. Srí Lanka totiž nenabízí zdaleka jen dlouhé písečné pláže jako z filmu, ale také hory, národní parky a rezervace.
Srílanští psí tuláci
Stejně jako v celé Asii a v dalších vzdálených končinách světa, narážejí evropští turisté na Srí Lance na řadu kulturních rozdílů. Pojďme si jako věrní pejskaři jeden konkrétní ukázat na hafanech.
Vzhledem k tomu, že mám doma dobře živeného pejska, kterému se denně dostává veškeré péče a lásky, pokaždé mě rozesmutní pohled na apatické psí tuláky a obecně zvířata, o něž se nikdo nestará. Na Srí Lance je takových psů mnoho. Některé statistiky uvádějí dokonce číslo vyšší než dva milióny. Nepředstavitelné, že? Jsou pohublí, živí se jen tím, co najdou – přesněji odpadky, a když nenatrefí na nic k snědku, může se stát, že dlouhé dny hladoví. Kdo máte psa, tak víte, že jejich žaludky jsou bezedné. O to smutnější je realita těch skutečně hladovějících.
Obyvatelé Srí Lanky mají k psům spíše neutrální než vřelý vztah. Není tam běžné, na rozdíl od Evropy, aby chovali psi jako domácí mazlíčky. To je spíše výsadou majetnějších vrstev srílanské společnosti. Psí tuláci sem tam něco na zub od lidí dostanou, často se ale nad nimi slitují hlavně turisté. Na ty uhrančivé a dojemné psí oči platí. Psi bez domova můžete na Srí Lance potkat na písečných plážích stejně jako jinde v přírodě či městské zástavbě.
Během dne psi dávají přednost odpočinku ve stínu. Jakmile teplota začne klesat (a dále také v noci), se pak vydávají hledat zbytky jídla. Na některých z nich můžete pozorovat následky zranění, protože se nezřídka pohybují v okolí silnic, kde se pak připletou pod kola tuk-tuku… Kastrovaní psi se na Srí Lance poznají tak, že jim chybí kus ucha. Jsou takto označení. Tamní vláda se totiž snaží kastrací omezovat psí přemnožování. Zároveň psy bez domova také průběžně očkuje proti vzteklině.
Na závěr snad zbývá jen doufat, že si Srílančané postupně naleznou k psům bližší vztah a zjistí, jak skvělými parťáky umějí být.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
