20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Možná si říkáte, že sprchování je zbytečné. Třeba patříte mezi ty šťastné páníčky, kteří mají „samočistící“ psy. Rychle uschnou a bláto z nich opadá. Stačí jen otřít packy hadříkem a tradá na gauč. Jenomže takové čištění nestačí, když se například v zimě solí chodníky nebo když v okolí domu probíhají práce na stavbě a pes proběhne cementovým prachem. Pokud bydlíte v bytě, je lepší přemoct lenost a čistit co nejčastěji, vždyť stačí opláchnout packy vodou bez šampónu. Navíc pravidelný kontakt s nohama a břichem vašeho psa – zvlášť během sušení – zabrání přehlédnutí zranění, kožních problémů, parazitů apod.
Kulajda má mezi prsty velmi jemné chloupky, které snadno nasáknou vodu se špínou a sníh na nich tvoří tvrdé kuličky znemožňující pohyb. Už odmalička ji proto sprchuji téměř po každé procházce. Jen jednou se vydařilo počasí a já ji snad celý měsíc nemusela mýt. Byla tenkrát v té nejhorší pubertě a i tak krátká pauza jí bohatě stačila, aby sprchování odvykla a začala ve vaně řádit. Od té doby pauzy nedělám a sprchuji ji alespoň jednou týdně i v létě, kdy se tolik neušpiní.
Už je to takový náš rituál. Pokaždé jí klidným hlasem opakuji to stejné: „Jedna noha, druhá noha, třetí a čtvrtá.“ Sama už je zvedá ze země a já si je pak jen něžně podržím tak, abych na ně pořádně viděla. Žádné vykrucování do stran nebo tahání nahoru. Nemusím zvyšovat hlas ani používat sílu. Připravím si ručník, nohy jednu po druhé vyždímám pevnejším zmáčknutím a až pak Kulajdu vyndám z vany. Sušení probíhá stejně – každá noha zvlášť a nezapomeňte otřít celý podvozek. Kulajda je malá, takže ji suším na klíně. Posadím si ji tak, aby se o mě opírala zády a její zadeček byl co nejblíž k mému břichu. Během sušení ručníkem opakuji stejnou mantru jako při sprchování. Sušení musí být jemné, ale skutečně důkladné, aby se neobjevila mykóza mezi prsty nebo na pohlavních orgánech. Kulajda ho nesnáší a pěkně při něm remcá, ale vydrží to, protože ví, že po tom všem většinou dostane baštu. Já jí potom dávám klasickou večeři nebo snídani, ale samozřejmě můžete použít i pamlsky jako odměnu.
Když pozoruju, jak moji přátelé zápasí ve sprše se svým psem, vždycky jim poradím, aby ho zkrátka nemyli jen v akutních případech, ale častěji. Zvyknout se dá ;) O koupání celého těla a používání šamponu se rozepíšu zase jindy, ať vás tu nenudím dlouhými romány.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...