Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Možná si říkáte, že sprchování je zbytečné. Třeba patříte mezi ty šťastné páníčky, kteří mají „samočistící“ psy. Rychle uschnou a bláto z nich opadá. Stačí jen otřít packy hadříkem a tradá na gauč. Jenomže takové čištění nestačí, když se například v zimě solí chodníky nebo když v okolí domu probíhají práce na stavbě a pes proběhne cementovým prachem. Pokud bydlíte v bytě, je lepší přemoct lenost a čistit co nejčastěji, vždyť stačí opláchnout packy vodou bez šampónu. Navíc pravidelný kontakt s nohama a břichem vašeho psa – zvlášť během sušení – zabrání přehlédnutí zranění, kožních problémů, parazitů apod.
Kulajda má mezi prsty velmi jemné chloupky, které snadno nasáknou vodu se špínou a sníh na nich tvoří tvrdé kuličky znemožňující pohyb. Už odmalička ji proto sprchuji téměř po každé procházce. Jen jednou se vydařilo počasí a já ji snad celý měsíc nemusela mýt. Byla tenkrát v té nejhorší pubertě a i tak krátká pauza jí bohatě stačila, aby sprchování odvykla a začala ve vaně řádit. Od té doby pauzy nedělám a sprchuji ji alespoň jednou týdně i v létě, kdy se tolik neušpiní.
Už je to takový náš rituál. Pokaždé jí klidným hlasem opakuji to stejné: „Jedna noha, druhá noha, třetí a čtvrtá.“ Sama už je zvedá ze země a já si je pak jen něžně podržím tak, abych na ně pořádně viděla. Žádné vykrucování do stran nebo tahání nahoru. Nemusím zvyšovat hlas ani používat sílu. Připravím si ručník, nohy jednu po druhé vyždímám pevnejším zmáčknutím a až pak Kulajdu vyndám z vany. Sušení probíhá stejně – každá noha zvlášť a nezapomeňte otřít celý podvozek. Kulajda je malá, takže ji suším na klíně. Posadím si ji tak, aby se o mě opírala zády a její zadeček byl co nejblíž k mému břichu. Během sušení ručníkem opakuji stejnou mantru jako při sprchování. Sušení musí být jemné, ale skutečně důkladné, aby se neobjevila mykóza mezi prsty nebo na pohlavních orgánech. Kulajda ho nesnáší a pěkně při něm remcá, ale vydrží to, protože ví, že po tom všem většinou dostane baštu. Já jí potom dávám klasickou večeři nebo snídani, ale samozřejmě můžete použít i pamlsky jako odměnu.
Když pozoruju, jak moji přátelé zápasí ve sprše se svým psem, vždycky jim poradím, aby ho zkrátka nemyli jen v akutních případech, ale častěji. Zvyknout se dá ;) O koupání celého těla a používání šamponu se rozepíšu zase jindy, ať vás tu nenudím dlouhými romány.
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...