Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak to tedy je, kolik pohybu už psovi škodí a jaký druh pohybu mu nedělá dobře? Na to není tak jednoduché odpovědět. Jako u všeho, každý jedinec se liší a proto k jeho potřebám a možnostem musíme přistupovat individuálně. Podíváme se tedy na problém z pohledu fyziologie psa a jeho omezení pohyblivosti. Díky určitému typu nevhodného pohybu může v průběhu života psa dojít k potížím a pes může začít trpět přetrvávajícími bolestmi.
Jedním z problémů může být opakující se nadměrná zátěž. Tedy jakýkoli typ pohybu, který se pravidelně opakuje a je nad síly vývojového stádia zvířete. Stane-li se jeden druh přehnaně dávkovaného pohybu pravidelnou, každodenní součástí aktivit psa, projeví se to dříve či později negativním dopadem na jeho těle v důsledku stále se opakujícího náporu na svalový a kosterní systém. Před každou zátěží je také třeba zahřátí svalů psa procházkou nebo nějakou nenáročnou rozcvičkou.
Vždyť negativní dopad na pohybový aparát psa může mít i prostý aport. Pokud se opakuje často a aktivita trvá dlouho, může dojít k potížím. Nepřetržitá akce běhu, lovu a otáčení není pro psa zdravá. Musíme mít na mysli, že pokud aktivita psa baví, nikdy neřekne dost, i kdyby ho něco bolelo. Je tedy na nás, abychom délku hry kontrolovali, neházeli aport hodinu v kuse, ale prolínali ho i jinou aktivitou a typem pohybu psa a samozřejmě i odpočinkem.
Ani běh u kola není pro psa to pravé ořechové. Zaprvé můžeme únavu psa lehce přehlédnout a jeho síly přecenit, protože pro nás je pohyb na kole o dost snazší. Zadruhé konstantní tempo běhu psa není pro jeho svaly vhodné a může dojít k jejich přetížení. Pracují totiž stále jen v jednom rozsahu, tedy ve fixované délce kroku beze změny. Tím se svaly sice třeba vyrýsují, přestávají být ale plně funkční, protože budou uzpůsobené jen jednomu rozsahu pohybu. Stejně tak může škodit i příliš stejného druhu povrchu. To se týče například běhu. Terén by neměl vést jen po asfaltu nebo naopak jen po hlíně. Prostě a jednoduše, všeho moc škodí. Jen různorodost povrchu zařídí rovnovážné zatížení těla psa.
Psům neprospěje ani náhlý nápor víkendových aktivit. Pokud přes týden chodí jen na kratší vycházky a o víkendu má absolvovat třeba i celodenní výlet, je to pro něj extrémně náročné. Takové náhlé zvýšení pohybu může psům přivodit bolesti a letargii na minimálně další dva dny. Pokud se to takto bude opakovat dlouhodobě, svalové vlákna se mohou začít zkracovat a tím vytvářet čím dál větší napětí v kloubech. Nezapomínejte tedy delší procházky prolínat pravidelnými přestávkami a upravte i délku trasy.
Ideální je psa na pohyb zvykat postupně. Tedy postupně zvyšovat délku i náročnost aktivit a hlavně aktivity obměňovat, aby byla zajištěna zátěž celého těla psa.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
