Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí - tzv. hypertemii psa zabráníme? A jak ho poznáme a co dělat, pokud k němu dojde?
Nesmíme zapomínat na to, že pokud se přehříváme my lidé, začneme se potit, což organismus do jisté míry ochladí. Psi ale takovou možnost nemají. Jim musí “stačit” jen zrychlené dýchání a vyplazený jazyk - vlastně jen chlazení vzduchem. Nic moc, co? Navíc jejich srst přehřátí ještě více napomáhá. Proto je u nich riziko přehřátí daleko vyšší, než je tomu u lidí.
Co se vůbec se psem při takové hypertemii děje? Zrychleným dýcháním dochází k odpařování vody z těla. Pokud pes nemá přístup k pitné vodě, dochází k dehydrataci organismu, sníží se tlak krve a tím se sníží i přívod kyslíku a důležitých látek (jako je glukóza) do mozku a orgánů a zpomalí se i odvod zplodin metabolismu z organismu. Srdce se to snaží vykompenzovat svou zvýšenou činností. Krev se začne srážet, dojde ke kolapsu a bezvědomí. V této chvíli je už poškození trvalé. Stěny cév jsou poškozeny a může skrz ně docházet k podkožnímu krvácení nebo ke krvácení do vnitřních orgánů. Kvůli nedostatečnému prokrvení může dojít k poškození ledvin nebo poškození jater kvůli narušenému metabolismu.
Nejnáchylnější k přehřátí jsou mladí, staří, obézní nebo nemocní psi, dále samozřejmě psi s hustou srstí a krátkolebá plemena (buldočci, boxeři atd.). U bezsrstých plemen zase pro změnu hrozí spálení kůže. V létě určitě dávejte také pozor na spálení polštářků o rozpálený chodník!
V teplých letních dnech bychom na delší procházky se psem měli vyrážet jen v ranních a večerních hodinách, polední vycházky omezit jen na nutné vyvenčení. Když už ale jdeme na nějaký ten výlet, nechceme přeci chlupáče nechat samotného doma a ošidit ho o zážitek. V takových případech bychom se měli se psem držet co nejvíce ve stínu, nezapomínat na časté doplňování tekutin (spíše častěji v menších dávkách), odpočinek mezi delšími úseky chůze a ochlazování pejska - ideálně namáčením tlapek, podpaží a třísel vlažnou nebo studenou vodou. Psovi bychom rozhodně neměli v horkých dnech podávat led nebo zmrzlinu - o tom se více dozvíte v článku Psí zmrzlina.
Můžeme také psovi koupit chladící vestu nebo podložku. Díky použité technologii tkanina absobruje, zadržuje a uvolňuje vodu do vícevrstvého materiálu. Voda se uvolňuje odpařováním, spotřebovává se energie a tím je vytvořen chladivý efekt. Jde vlastně o stejný princip chlazení jako u pocení. Navíc nedochází k namočení srsti a možnému zapaření kůže.
Jak přehřátí psa poznáme?
Pokud zpozorujete některé z příznaků přehřátí u svého psa, měli byste ho co nejrychleji ochladit. Rozhodně ho ale neházejte do vody! Tak velký teplotní rozdíl by mohl způsobit šokovou reakci organismu, což by problém jen prohloubilo. Postupně psa namáčejte, postříkejte ho nebo ho zabalte např. vlhkými ručníky. Vždy používejte studenou, NE ledovou vodu. Nejúčinnějšího ochlazení dosáhnete v podpaží a tříslech, na břiše a mezi prsty. Pokud pes reaguje a je schopen pít, podávejte mu po menších dávkách studenou vodu. Po takovémto prvotním ošetření není od věci psa dopravit k veterináři, aby posoudil jeho stav a případně zahájil léčbu.
Nezapomeňte, že k přehřátí může dojít i doma. Zajistěte, aby vám do oken nepražilo celý den sluníčko, aby byl pes v odvětrané místnosti a měl přístup k dostatku pitné vody. Nikdy psa nenechávejte čekat v autě (o tom si povíme více příště).
Takové přehřátí může mít u psa opravdu nepěkné následky, proto v letních dnech svého parťáka pečlivě pozorujte, dbejte na prevenci a nepodceňujte ani slabé přehřátí.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...