Přehřátí psa

Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí - tzv. hypertemii psa zabráníme? A jak ho poznáme a co dělat, pokud k němu dojde?

Nesmíme zapomínat na to, že pokud se přehříváme my lidé, začneme se potit, což organismus do jisté míry ochladí. Psi ale takovou možnost nemají. Jim musí “stačit” jen zrychlené dýchání a vyplazený jazyk - vlastně jen chlazení vzduchem. Nic moc, co? Navíc jejich srst přehřátí ještě více napomáhá. Proto je u nich riziko přehřátí daleko vyšší, než je tomu u lidí.

Co se vůbec se psem při takové hypertemii děje? Zrychleným dýcháním dochází k odpařování vody z těla. Pokud pes nemá přístup k pitné vodě, dochází k dehydrataci organismu, sníží se tlak krve a tím se sníží i přívod kyslíku a důležitých látek (jako je glukóza) do mozku a orgánů a zpomalí se i odvod zplodin metabolismu z organismu. Srdce se to snaží vykompenzovat svou zvýšenou činností. Krev se začne srážet, dojde ke kolapsu a bezvědomí. V této chvíli je už poškození trvalé. Stěny cév jsou poškozeny a může skrz ně docházet k podkožnímu krvácení nebo ke krvácení do vnitřních orgánů. Kvůli nedostatečnému prokrvení může dojít k poškození ledvin nebo poškození jater kvůli narušenému metabolismu.

Nejnáchylnější k přehřátí jsou mladí, staří, obézní nebo nemocní psi, dále samozřejmě psi s hustou srstí a krátkolebá plemena (buldočci, boxeři atd.). U bezsrstých plemen zase pro změnu hrozí spálení kůže. V létě určitě dávejte také pozor na spálení polštářků o rozpálený chodník!

V teplých letních dnech bychom na delší procházky se psem měli vyrážet jen v ranních a večerních hodinách, polední vycházky omezit jen na nutné vyvenčení. Když už ale jdeme na nějaký ten výlet, nechceme přeci chlupáče nechat samotného doma a ošidit ho o zážitek. V takových případech bychom se měli se psem držet co nejvíce ve stínu, nezapomínat na časté doplňování tekutin (spíše častěji v menších dávkách), odpočinek mezi delšími úseky chůze a ochlazování pejska - ideálně namáčením tlapek, podpaží a třísel vlažnou nebo studenou vodou. Psovi bychom rozhodně neměli v horkých dnech podávat led nebo zmrzlinu - o tom se více dozvíte v článku Psí zmrzlina.

Můžeme také psovi koupit chladící vestu nebo podložku. Díky použité technologii tkanina absobruje, zadržuje a uvolňuje vodu do vícevrstvého materiálu. Voda se uvolňuje odpařováním, spotřebovává se energie a tím je vytvořen chladivý efekt. Jde vlastně o stejný princip chlazení jako u pocení. Navíc nedochází k namočení srsti a možnému zapaření kůže.

Jak přehřátí psa poznáme?

  • velmi rychle nebo ztíženě dýchá
  • často sedá nebo zvedá tlapky
  • má suchou, horkou kůži
  • má pěnu u tlamy
  • má jasně červené dásně a jazyk
  • má zrychlený srdeční tep
  • je apatický, nemá zájem o hru
  • nejdříve je pes neklidný, poté dochází k dezorientaci
  • v případě těžšího přehřátí a dehydratace může dojít ke zvracení, horečce, průjmu nebo neschopnosti pohybu

Pokud zpozorujete některé z příznaků přehřátí u svého psa, měli byste ho co nejrychleji ochladit. Rozhodně ho ale neházejte do vody! Tak velký teplotní rozdíl by mohl způsobit šokovou reakci organismu, což by problém jen prohloubilo. Postupně psa namáčejte, postříkejte ho nebo ho zabalte např. vlhkými ručníky. Vždy používejte studenou, NE ledovou vodu. Nejúčinnějšího ochlazení dosáhnete v podpaží a tříslech, na břiše a mezi prsty. Pokud pes reaguje a je schopen pít, podávejte mu po menších dávkách studenou vodu. Po takovémto prvotním ošetření není od věci psa dopravit k veterináři, aby posoudil jeho stav a případně zahájil léčbu.

Nezapomeňte, že k přehřátí může dojít i doma. Zajistěte, aby vám do oken nepražilo celý den sluníčko, aby byl pes v odvětrané místnosti a měl přístup k dostatku pitné vody. Nikdy psa nenechávejte čekat v autě (o tom si povíme více příště).

Takové přehřátí může mít u psa opravdu nepěkné následky, proto v letních dnech svého parťáka pečlivě pozorujte, dbejte na prevenci a nepodceňujte ani slabé přehřátí.

Související články

Nekuřte u zvířat

Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...

Chcete mít doma spolehlivého lovce?

Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...

Psi a hlodavci se snesou

Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...

Dogdancing

Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...

Zablácené venčení

Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...

Velká plemena v růstu

„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.

Jak vychovat kotě

Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.

Venčení v dešti

Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.

Psi mají poslušnost zakořeněnou

Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...

Pozor na ježky!

Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...