Přehřátí psa

Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí - tzv. hypertemii psa zabráníme? A jak ho poznáme a co dělat, pokud k němu dojde?

Nesmíme zapomínat na to, že pokud se přehříváme my lidé, začneme se potit, což organismus do jisté míry ochladí. Psi ale takovou možnost nemají. Jim musí “stačit” jen zrychlené dýchání a vyplazený jazyk - vlastně jen chlazení vzduchem. Nic moc, co? Navíc jejich srst přehřátí ještě více napomáhá. Proto je u nich riziko přehřátí daleko vyšší, než je tomu u lidí.

Co se vůbec se psem při takové hypertemii děje? Zrychleným dýcháním dochází k odpařování vody z těla. Pokud pes nemá přístup k pitné vodě, dochází k dehydrataci organismu, sníží se tlak krve a tím se sníží i přívod kyslíku a důležitých látek (jako je glukóza) do mozku a orgánů a zpomalí se i odvod zplodin metabolismu z organismu. Srdce se to snaží vykompenzovat svou zvýšenou činností. Krev se začne srážet, dojde ke kolapsu a bezvědomí. V této chvíli je už poškození trvalé. Stěny cév jsou poškozeny a může skrz ně docházet k podkožnímu krvácení nebo ke krvácení do vnitřních orgánů. Kvůli nedostatečnému prokrvení může dojít k poškození ledvin nebo poškození jater kvůli narušenému metabolismu.

Nejnáchylnější k přehřátí jsou mladí, staří, obézní nebo nemocní psi, dále samozřejmě psi s hustou srstí a krátkolebá plemena (buldočci, boxeři atd.). U bezsrstých plemen zase pro změnu hrozí spálení kůže. V létě určitě dávejte také pozor na spálení polštářků o rozpálený chodník!

V teplých letních dnech bychom na delší procházky se psem měli vyrážet jen v ranních a večerních hodinách, polední vycházky omezit jen na nutné vyvenčení. Když už ale jdeme na nějaký ten výlet, nechceme přeci chlupáče nechat samotného doma a ošidit ho o zážitek. V takových případech bychom se měli se psem držet co nejvíce ve stínu, nezapomínat na časté doplňování tekutin (spíše častěji v menších dávkách), odpočinek mezi delšími úseky chůze a ochlazování pejska - ideálně namáčením tlapek, podpaží a třísel vlažnou nebo studenou vodou. Psovi bychom rozhodně neměli v horkých dnech podávat led nebo zmrzlinu - o tom se více dozvíte v článku Psí zmrzlina.

Můžeme také psovi koupit chladící vestu nebo podložku. Díky použité technologii tkanina absobruje, zadržuje a uvolňuje vodu do vícevrstvého materiálu. Voda se uvolňuje odpařováním, spotřebovává se energie a tím je vytvořen chladivý efekt. Jde vlastně o stejný princip chlazení jako u pocení. Navíc nedochází k namočení srsti a možnému zapaření kůže.

Jak přehřátí psa poznáme?

  • velmi rychle nebo ztíženě dýchá
  • často sedá nebo zvedá tlapky
  • má suchou, horkou kůži
  • má pěnu u tlamy
  • má jasně červené dásně a jazyk
  • má zrychlený srdeční tep
  • je apatický, nemá zájem o hru
  • nejdříve je pes neklidný, poté dochází k dezorientaci
  • v případě těžšího přehřátí a dehydratace může dojít ke zvracení, horečce, průjmu nebo neschopnosti pohybu

Pokud zpozorujete některé z příznaků přehřátí u svého psa, měli byste ho co nejrychleji ochladit. Rozhodně ho ale neházejte do vody! Tak velký teplotní rozdíl by mohl způsobit šokovou reakci organismu, což by problém jen prohloubilo. Postupně psa namáčejte, postříkejte ho nebo ho zabalte např. vlhkými ručníky. Vždy používejte studenou, NE ledovou vodu. Nejúčinnějšího ochlazení dosáhnete v podpaží a tříslech, na břiše a mezi prsty. Pokud pes reaguje a je schopen pít, podávejte mu po menších dávkách studenou vodu. Po takovémto prvotním ošetření není od věci psa dopravit k veterináři, aby posoudil jeho stav a případně zahájil léčbu.

Nezapomeňte, že k přehřátí může dojít i doma. Zajistěte, aby vám do oken nepražilo celý den sluníčko, aby byl pes v odvětrané místnosti a měl přístup k dostatku pitné vody. Nikdy psa nenechávejte čekat v autě (o tom si povíme více příště).

Takové přehřátí může mít u psa opravdu nepěkné následky, proto v letních dnech svého parťáka pečlivě pozorujte, dbejte na prevenci a nepodceňujte ani slabé přehřátí.

Související články

Jak se ze psa stane terapeut

Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.

Kočičí problémy s kožichem

Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...

Jak ubytovat králíka

Pokud uvažujete o pořízení králíka, možná vám přijde vhod pár rad o tom, jak ho doma ubytovat. Králík má jako každé zvířátko určité potřeby a je na nás majitelích mu život udělat co nejpohodlnější.

5 základních tipů pro kempování se psem

Rychle se blíží období dovolených a možná uvažujete, kam vyrazit i se svým čtyřnohým parťákem. Pokud byste se s ním chtěli vydat pod stan, je toho určitě hodně, co je třeba zvážit. Musíte plánovat a balit nejen pro sebe, ale i pro chlupáče. Rozhodně se...

Historie kočky domácí I. - starověk

Kočka je společníkem člověka už po 12 000 let. A za tu dobu si toho s námi prošla spoustu. Od uctívání a nošení na rukou až po pronásledování a kruté vyvražďování. Pojďme se tedy nejdřív podívat na začátky soužití člověka a kočky. 

Caviaterapie aneb I morčata mohou léčit

Nikoho už dnes asi nepřekvapí, že pes nebo kočka se mohou stát certifikovanými terapeuty a pomáhat s léčbou psychických i fyzických problémů lidí. Věděli jste ale, že pomáhat léčit může i morče?

Fakta o kočičích očích

Kočky jsou proslulé svým výborným zrakem v šeru. Víte ale, v čem je kočičí oko naprosto jedinečné, v čem všem nás překoná a kdy se tomu lidskému naopak nevyrovná?