Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?
Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.
FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.
S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.
Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.
Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.
Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.
K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:
Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.
Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.
Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.
Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.
Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Je vaše kočka nemocná, ve stresu nebo má jiný důvod, proč nechce jíst? Tady je pár tipů, jak opět nastartovat její apetit.
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Znáte tuto přírodní metodu terapie, kterou dnes už můžete dopřát nejen sobě, ale i svému kočičímu mazlíkovi? Zajímá vás, co je zač a k čemu je dobrá?
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.
