O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali.
Lajka se dožila pouze asi tří let ( *1954 - ✝1957 ) a jako první živý tvor naší planety se dostala na oběžnou dráhu Země.
Tato historická událost se stala 3. listopadu 1957. Dopravila ji tam sovětská družice Sputnik 2. Důvodem k jejímu letu byl fakt, že v té době se o vlivu kosmického prostředí na živý organismus vědělo jen málo. Letům do vesmíru s lidskou posádkou tedy muselo předcházet vysílání zvířat.
Nebyla však prvním psem, který se podíval do vesmíru. Hranici vesmíru, tedy 100 km nad zemí, před ní překročila psí dvojice Dezik a Cygan. Ti byli vysláni roku 1951 z kosmodromu po balistické dráze do výše 101 km.
Původní jméno Lajky (doslovný překlad Štěkačka) znělo Kudrjavka (doslovný překlad Kudrnka). Dostala i mnoho dalších jmen, ale proslavila se pod tímto, což je mimochodem název plemene loveckých psů severního Ruska a Sibiře.
Byla to maličká dvou až tříletá tulačka z Moskvy, kříženka vážící jen 6 kg. Vědci předpokládali, že toulaví psi budou zvyklí na těžký život a proto lépe vydrží jak trénink, tak i úkol.
Samotný výcvik probíhal postupným si zvykáním na těsnou kabinu, ve které se dalo jen sedět, postavit nebo lehnout, otočení bylo nemožné. Připravovali ji i na přetížení v centrifuze, na hluk při startu a speciální kašovitou stravu určenou na cestu.
Start Lajky proběhl bez potíží. Až při odhození družice od rakety na oběžné dráze došlo k problému - družice zůstala spojená s posledním stupněm nosné rakety. To mělo za následek špatné fungování systému regulace teploty. Ačkoli byla Lajka rozrušená, na oběžné dráze se jí tep vrátil do normálu a dokonce se i najedla.
Její návrat na Zemi ale nebyl plánovaný, taková technologie ještě nebyla vyvinutá. Jídlo měla s sebou na sedm dní a poté měla být údajně usmrcena naprogramovanou injekcí. Její život byl ovšem o hodně kratší. Na oběžné dráze přežila jen několik hodin. Po pěti až sedmi hodinách už nejevila známky života. Dosud není příčina smrti jasná, Sovětský svaz následující léta vydával rozporuplná prohlášení. Vyskytla se tvrzení, že umřela v důsledku přehřátí, díky nedostatku kyslíku po selhání baterií, i že byla plánovaně usmrcena.
Západní ochránci práv zvířat kritizovali vyslání Lajky na smrt. Další lety psů na oběžnou dráhu pak už byly plánovány jako návratové, v rámci přípravy pro let člověka. Díky Lajce se totiž potvrdilo, že živý tvor přežije vzlet do vesmíru i delší pobyt na oběžné dráze ve stavu beztíže.
Ve Hvězdném městečku, kde se ruští kosmonauti připravují na let, má Lajka památník. Další byl postaven roku 2008 na pozemcích Institutu vojenské medicíny v Moskvě. Lajka se také početně objevovala na poštovních známkách po celém světě. Její příběh je stále připomínán, vznikl o něm komiks, její jméno se objevuje v písních i názvech kapel. Lajky osud to sice neodčiní, ale alespoň to snad uctí její památku.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
