Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka, měli bychom se ho snažit pochopit, konec konců může to vysvětlit některá nedorozumění mezi námi a jimi.
Instinktivní inteligence je u každého psa individuální, každé plemeno má určité instinkty silnější než jiné. Některým plemenům instinkt velí chránit majetek pána, jiným pást ovce, hledat zvěř nebo stopovat. Právě přirozených pudů člověk využil při šlechtění, kdy si pro chov vybíral jedince se silným instinktem, který byl pro jeho potřebu žádoucí. Ty základní psí instinkty ale můžeme rozdělit na instinkt smečky, instinkt lovecký a instinkt obranný.
Instinkt smečky vede psa k sounáležitosti s jinými psy, případně s lidmi. Je u všech psů asi nejsilnější a nejzachovalejší. Díky tomuto pudu má pes silně vyvinuté společenské cítění. Hierarchie smečky je pevně daná, každý jedinec má jasně určené své místo a úkol, a to v každé denní činnosti. Alfa samec a alfa samice se jako první nasytí, určují místo lovu a udržují pořádek ve smečce. Ze smečkového pudu vychází i touha po pochvale. Často to totiž znamená přilepšení v jídelníčku nebo postup v hierarchii. Pes potřebuje atmosféru sounáležitosti, proto pokud psovi smečku nahrazujeme my, měli bychom mu dát jasně najevo, jaké místo v rodině má. Psi se silným smečkovým pudem nesnáší dobře samotu, často v odloučení štěkají nebo vyjí.
Obranný instinkt je instinkt sebezáchovy. Stejně jako u nás lidí má dvě podoby - boj a nebo útěk. Tento pud má silně zachována většina dnešních psů nehledě na plemeno. Projevem je útěková vzdálenost, tedy odstup od nebezpečí, které pes pociťuje. Tuto vzdálenost se pak snaží za každou cenu zachovat. Čím více se pes bojí, tím větší útěková vzdálenost bude. Pokud je v takové situaci pes zahnán do kouta, projeví se aktivní nebo pasivní obranná reakce. Při aktivní obranné reakci se pes všemožné snaží nebezpečí vyhnout. Ucukává, uskakuje, pokouší se utéct. Pasivní obranná reakce je projevem slabého a nezralého jedince. V takovém případě se pes schovává za svého pána, uhýbá pohledem, stáhne ocas pod břicho, případně se přitiskne k zemi nebo ztuhne na místě. Může dojít i k pomočení. U velmi úzkostlivých a nevyrovnaných psů dojde k pseudoagresivnímu chování, kdy pes ze strachu útočí.
Lovecký instinkt byl domestikací zasažen asi nejvíce. Pes je od štěněte ve svém loveckém chování omezován - nesmí honit zvěř nebo si všímat ostatních domácích zvířat. Navíc samotný dědičný základ tohoto chování je dlouhodobým šlechtěním zasažen a změny jsou pak dále dědičně upevněny. U některých plemen je lovecký pud silně utlumen, u jiných, kde je to žádoucí, je modifikován podle potřeb člověka. Například vystavování u ohařů nebo štvaní bez přiblížení u chrtů. Náznaku loveckého instinktu si můžete všimnout při aportu nebo při třepání hračkou (to imituje třepání kořisti pro její usmrcení), využívá se ho i při nácviku obrany.
Pokud porozumíme psí přirozenosti, dokážeme se psem správně pracovat, zajistit mu hezký a plnohodnotný život a i naše soužití s ním bude klidné, příjemné a plné pocitu soudržnosti. Budeme mít pocit, že si rozumíme a naše pouto bude pevné a plné lásky.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
