Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se kterými si můžete dělat, co chcete. Získat jejich důvěru a ochočit si je dá pořádně zabrat.
A některé extrémně plaché jedince stejně neochočíte ani tak. Moje kamarádka měla činčilu čtrnáct let a nikdy se jí to úplně nepovedlo. Její činčila byla zkrátka úplně nejspokojenější ve své prostorné kleci, kde se zřejmě cítila v největším bezpečí. Mazlit a drbat se tahle činčila moc nechtěla, a to ani v pokročilejším věku. Někdy se jí z klece ani nechtělo vycházet ven.
Možná byla ale tahle činčila nejen plachá, ale i trochu náladová...
Nicméně ne každá činčila je stejná, takže třeba zrovna vám se povede tu vaši ochočit o poznání víc. Ale jak na to? Zkušení chovatelé radí, abyste činčilu nejdřív nechali zvyknout si na nové prostředí. Poté, co ji přinesete domů, měli byste jí dát čas se rozkoukat a nestresovat ji zbytečnými podněty. Prostě a jednoduše ji nevyrušujte a nechte ji chvíli vydechnout.
Po pár dnech můžete začít s ochočováním. Zvíře by si na vás mělo zvykat pomalu, protože činčily jsou hodně citlivé na stres a nervové vypětí. Vyvarujte se proto v její blízkosti jakýchkoliv rychlých a prudkých pohybů. Ty totiž činčily děsí. Nejlepší je nechat zpočátku zvířátko v bezpečí jeho klece a přes mřížku mu začít nabízet různé pochoutky. Pokud si činčila pamlsky z vaší ruky nechce brát, položte jí je do klece, ale ruku jí nechte v dosahu, aby si na vás zvykla. Po čase se osmělí a vezme si jídlo už i z vaší ruky.
Možná se vám po nějaké době podaří dosáhnout i toho, že se od váš činčila nechá pohladit. Chovatelé tvrdí, že tihle hlodavci se obvykle raději nechávají hladit v pro ně známém prostředí jejich klece než mimo ni. Vrcholem ochočení prý je, když vám činčila po ruce vyleze na rameno a tam se uvelebí. Takového kousku se ovšem mojí kamarádce s její extrémně plachou činčilou nikdy dosáhnout nepovedlo.
Pokud tedy chcete zvířátko hlavně na mazlení a máte pocit, že na pomalé ochočování nebudete mít trpělivost, měli byste zvážit, zda je činčila pro vás to pravé. Nijak zvlášť mazlivé totiž nebývají ani ochočená zvířátka. Pokud jste ale někdo, komu vyhovuje, že si jeho domácí mazlíček ve svém srdci pořád zachovává trochu divokosti a plachosti, pak je tenhle hlodavec pro vás ten správný společník.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.