Našli jste zatoulaného chlupáče? Pár tipů, jak postupovat
Jak se zachovat, když narazíte na psího nebo kočičího chlupáče, kteří se sami toulají ulicí a pán v nedohlednu? A jak je to vlastně s odchytem cizích mazlíčků? V článku přinášíme pár užitečných tipů.
Jednou se ke mně a mým chlupáčům na procházce přidal pes, ke kterému se nikdo nehlásil. Naštěstí měl na známce telefonní číslo, a tak se podařilo uprchlíka brzy vrátit majiteli. Díky tomu jsem si uvědomila, že ani nevím, jaký je správný postup při odchycení zvířete. Naštěstí mám kamarádku, která pracuje v útulku, a má s tímto bohaté zkušenosti. Poprosila jsem ji tedy o krátkou instruktáž a připravila si pro vás postup v několika krocích:
Před samotným odchycením byste měli důkladně zvážit situaci, jestli je pro vás bezpečné psa odchytit. Především jestli zatoulanec nevykazuje prvky agrese nebo není natolik vystresovaný, že by mohl ze strachu zaútočit. Pokud je pes klidný, zkuste ho přilákat k sobě tichým uklidňujícím hlasem. Můžete si pomoct i pamlskem.
Zkontrolujte, zda má pejsek identifikační známku (já si třeba nechala kontaktní telefon našít i se jménem psa na obojek, moc rád mi totiž známky ztrácel). Pokud ano, stačí zavolat majiteli a je po problému.
Pokud pes na sobě žádnou identifikaci nemá, vyčkejte s nim alespoň čtvrt hodiny na místě. Je možné, že šel obvyklou trasu v předstihu a páníček se brzy odněkud objeví.
Poté už zbývá jen zavolat Městskou policii, která si od vás psa převezme. A pokud se vám ho nepovedlo odchytit, sdělte jim místo pohybu psa, oni se o odchyt postarají. Jestli má pejsek čip, zjistí majitele z Národního registru majitelů zvířat. Když ne, odvezou ho do městského útulku.
Můžete kontaktovat i obecní úřad. Obec je totiž ze zákona povinná se o nalezené zvíře postarat. Pokud jste psa odchytli a hodláte ho do nálezu majitele nechat u sebe, máte dokonce povinnost Obecnímu úřadu nález ohlásit. Podle nového Občanského zákoníku pak v případě, že se majitel nepřihlásí, po dvou měsících od vyhlášení nálezu přechází vlastnické právo na psa na vás. Pokud o to nemáte zájem, obec svěří zvíře smluvnímu útulku. Není od věci o nálezu podat zprávu i v několika nejbližších útulcích. Majitel, pokud nějaký je, ho zde určitě bude hledat.
Před předáním psa ho můžete ještě vyfotit a fotku vyvěsit na sociálních sítích, tam se informace o nalezenci rozšíří nejrychleji. Existuje i několik stránek a skupin věnovaných právě ztraceným a nalezeným mazlíčkům, jako například Psí detektiv.
S kočkami je to o něco ošemetnější. Jednak se většinou nedají jen tak lehce chytit, a druhak je vysoká pravděpodobnost, že mají z domova volný přístup ven. Pokud tedy kočka vypadá dobře živená a čistá a nejde o nebezpečné místo jako třeba poblíž frekventované silnice, nechte ji raději být. V případě, že vyhodnotíte situaci tak, že je třeba ji odchytit, postupujte následovně:
Většina venkovních koček není na člověka zvyklá a nepřiblíží se k němu. proto je lepší zavolat Městskou policii a nahlásit jim místo pohybu kočky. Můžete zavolat i soukromou odchytovou službu, třeba vet-servis, pak ale počítejte, že za odchyt zaplatíte. Případně si v útulku půjčte odchytovou klec, takzvaný sklopec a o odchyt se postarejte sami nebo útulek o odchyt požádejte.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.