Že pes není jen domácím mazlíčkem a může pomoci zachraňovat lidské životy při různých katastrofách není žádnou novinkou. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co pro psí chlupáče znamená stát se psem záchranářem? Že ne? Je tedy ten správný čas společně podniknout krátký exkurz do života záchranářských psů.
Zatímco o historii psích záchranářů se můžete dočíst v jednom z předchozích článků, ten dnešní se podrobněji zaměří na jejich výcvik a vše, co s tím souvisí. Věděli jste například, že psi záchranáři prochází dlouhým výcvikem a jsou do programu vybíráni nejen podle zdravotního stavu a plemene, ale hlavně podle jejich chuti do práce, temperamentu a vztahu k cvičiteli? Nejčastěji jsou ale pro tuto práci vybíráni psi ovčáckého a loveckého typu.
Pokud má pes záchranář plnit dobře svou práci, musí bezpodmínečně věřit svému psovodovi. Už od útlého věku musí být pes absolutně vyrovnaný a nevykazovat bázlivost ani agresivní chování. Takový chlupáč by tedy měl v klidu snášet zvuky výstřelů, pily a podobně, které ostatní psy normálně děsí. Obrovské nároky jsou kladeny také na jejich fyzickou kondici. Určující je i velikost psa. Psovod musí počítat s tím, že bude psa v budoucnu zvedat, vysazovat nebo předávat. Nevhodná jsou tedy extrémně velká plemena, stejně jako ta extrémně malá.
Během výcviku se záchranářský pes připravuje i na extrémní podmínky. Je vystavován neočekávaným překážkám. Ty představují nezvyklé situace, se kterými se pes může setkat. Na vrcholnou úroveň může pes dosáhnout “už” za dva až čtyři roky. Takový výcvik ovšem není nic jednorázového, naopak probíhá po celý život psa.
I záchranářští psi se mohou specializovat a skládat celou řadu odborných zkoušek, které prověřují jejich připravenost v různých situacích. Ke každé činnosti totiž potřebují jiné dovednosti. Mezi záchranářské disciplíny patří:
plošné vyhledávání - pes hledá ztracené osoby v terénu, například v lese, většinou se jedná o děti nebo starší osoby;
sutinové vyhledávání - lokace zasypaných osob, u nás nejčastěji ve zbořených rodinných domcích po výbuchu plynu, v sesutých stavbách nebo různých továrních objektech;
lavinové vyhledávání - vyhledávání osob zasypaných lavinou;
záchrana z ledu - pomoc osobám, které propadly pod led;
vodní práce - vyhledávání utonulých a záchrana topících se - toto je nejmladší disciplína, při které na přídi člunu leží vedle psovoda pes a čicháním po hladině hledá utonulé;
a záchranné stopování.
Odborníci odhadují, že jeden pes záchranář dokáže zastat práci až dvaceti lidí! Dokáží totiž prozkoumat širší oblasti, především díky tomu, že mají mnohem vyvinutější čich, zrak i sluch. Jsou tak schopni zaregistrovat i nepatrné známky života. K vysokému počtu přeživších také napomáhá fakt, že jsou psi schopni pracovat rychleji než lidé.
Největší organizací zabývající se výcvikem záchranářských psů u nás je Svaz záchranných brigád kynologů ČR. Ten má působnost i v zahraničí, kde vypomáhá například po zemětřeseních většího rozsahu.
Myslím si, že tito tvrdě pracující psi zaslouží upřímný respekt a poděkování. A vám jen přeji, abyste jejich pomoc nikdy nepotřebovali. Pokud se tak už ale stalo anebo jste byli svědkem takové akce, budu ráda, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...