Ačkoli je to dlouho, co ti čtyřnozí chlupáči žili divokým životem, stále v sobě mají hluboko zakořeněné zákony smečky. Není to naučené chování, potřeba žít ve smečce je dána geneticky. A pokud dnes žije pes v rodině, jsme jeho jedinou smečkou my. Pokud má být spokojený, musíme mu nahradit životní styl smečky do takové míry, aby chápal své místo a postavení.
Jak pozoruji své okolí, spousta lidí má potřebu své psy polidšťovat a rozmazlovat (tedy stavět je na svoji, nebo dokonce vyšší úroveň ve smečce). I já pro to mám někdy slabost, ale ne vždy to odpovídá psí přirozenosti. To pak může vést k řadě problémů v chování, které budou omezovat nejenom nás majitele, ale i naše psy. Někdo by si mohl říkat, že domestikací a šlechtěním se veškerá psí přirozenost vytratila, ale není to tak. Měli bychom mít na paměti, že pes je šelma, která je vedena hlavně svými instinkty. Proto ve společnosti lidí potřebuje vedení. Stejně jako bychom se k psímu chlupáčovi neměli chovat jako k vlkovi, neměli bychom s ním zacházet ani jako s dítětem. Zkrátka a jednoduše, měli bychom k němu přistupovat jako k psovi. Jen tak mu dáme vše, co potřebuje.
Je třeba ukázat, že ve smečce jsme my vůdcem, alfou, a že náš čtyřnohý přítel by měl bezpodmínečně poslouchat. Na alfa samce se neskáče, neštěká, alfa se musí respektovat. Také má absolutní právo na veškerý prostor, ostatní musí vždy ustoupit. Měli bychom pamatovat na to, že dobrý chovatel má být jednoznačný, důsledný, přísný, ale spravedlivý. Pokárání za loužičku nebo zničenou věc několik hodin po činu pes nepochopí a vnímá ho jako křivdu. Zákony psí smečky jsou přesně dané, neměnné a mohou být z pohledu člověka tvrdé. Pokud ale ukážeme zaváhání, posuneme se na žebříčku smečky hodně nízko a pes začne uplatňovat své nadřazené postavení. Může se to projevit kousáním, ničením, braním si věcí, ale i odmítáním potravy, resp. vybíráním a podobně. Ale odměnou za důsledné dodržování pravidel nám bude spokojený, vyrovnaný a poslušný pes bez psychických problémů. A spokojení budeme i my.:)
Pokud se pes zachová proti pravidlům své alfy, je nejprve varován a při opakování potrestán (s mírou!). Záleží hodně také na povaze psa, co na něj bude platit. Vyvarujme se ale násilí a fyzických trestů. To by nám v budování vzájemné důvěry akorát uškodilo. Dominance totiž nesouvisí s tělesnou převahou. Více o tomto tématu najdete v článku “Jak psa (ne)trestat”.
Dobrý vůdce obstarává smečce jídlo a bezpečí. Základem jak si psího chlupáče získáme je ho přesvědčit, že ho za každé situace ochráníme a že naopak on nemusí chránit nás. Snažme se vždy zůstat v klidu a nerozrušovat se, vystupujme suverénně a cílevědomě. Důležité je psa nechlácholit a nelitovat, ale jasně mu ukázat, že takové chování je nežádoucí. Pokud budeme psa utěšovat, dáváme mu tím najevo, že jeho strach je oprávněný a jen ho v bázlivosti utvrdíme.
Před krmením můžeme psa lehce procvičit v poslušnosti, tím mu dáme pocit, že krmení nedostal jen tak, ale že si ho zasloužil. Také bychom neměli reagovat na každé dožadování psa o pozornost. Nechme ho odejít s nepořízenou a chvíli ho ignorujme. Odměňme ho nějakou příjemnou aktivitou nebo pamlskem, pokud se chová klidně a podle pravidel. Každou aktivitu bychom měli začínat, řídit i končit my. Zkrátka nenechme psa nabýt dojmu, že vše, co potřebuje, dostane bez jakéhokoli přičinění.
To, že roli vůdce nemáme u psa dostatečně upevněnou, můžeme poznat podle: tahání na vodítku, značkováním v bytě, vítání návštěvy psem jako prvním, nemožností odvolat psa ze hry s ostatními psy nebo také zavrčením, když se majitel přiblíží k misce.
Pamatujme na to, že důslednou výchovou zajistíme nejen spokojenost sobě a psovi, ale i bezpečí jeho samotného psa, tak i našeho okolí. A jaké jsou vaše zkušenosti se zákony smečky? Měli jste to vždy pod kontrolou nebo se vám někdy stalo, že pes vzdoroval a zkoušel si vydobýt lepší postavení?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...