Ačkoli je to dlouho, co ti čtyřnozí chlupáči žili divokým životem, stále v sobě mají hluboko zakořeněné zákony smečky. Není to naučené chování, potřeba žít ve smečce je dána geneticky. A pokud dnes žije pes v rodině, jsme jeho jedinou smečkou my. Pokud má být spokojený, musíme mu nahradit životní styl smečky do takové míry, aby chápal své místo a postavení.
Jak pozoruji své okolí, spousta lidí má potřebu své psy polidšťovat a rozmazlovat (tedy stavět je na svoji, nebo dokonce vyšší úroveň ve smečce). I já pro to mám někdy slabost, ale ne vždy to odpovídá psí přirozenosti. To pak může vést k řadě problémů v chování, které budou omezovat nejenom nás majitele, ale i naše psy. Někdo by si mohl říkat, že domestikací a šlechtěním se veškerá psí přirozenost vytratila, ale není to tak. Měli bychom mít na paměti, že pes je šelma, která je vedena hlavně svými instinkty. Proto ve společnosti lidí potřebuje vedení. Stejně jako bychom se k psímu chlupáčovi neměli chovat jako k vlkovi, neměli bychom s ním zacházet ani jako s dítětem. Zkrátka a jednoduše, měli bychom k němu přistupovat jako k psovi. Jen tak mu dáme vše, co potřebuje.
Je třeba ukázat, že ve smečce jsme my vůdcem, alfou, a že náš čtyřnohý přítel by měl bezpodmínečně poslouchat. Na alfa samce se neskáče, neštěká, alfa se musí respektovat. Také má absolutní právo na veškerý prostor, ostatní musí vždy ustoupit. Měli bychom pamatovat na to, že dobrý chovatel má být jednoznačný, důsledný, přísný, ale spravedlivý. Pokárání za loužičku nebo zničenou věc několik hodin po činu pes nepochopí a vnímá ho jako křivdu. Zákony psí smečky jsou přesně dané, neměnné a mohou být z pohledu člověka tvrdé. Pokud ale ukážeme zaváhání, posuneme se na žebříčku smečky hodně nízko a pes začne uplatňovat své nadřazené postavení. Může se to projevit kousáním, ničením, braním si věcí, ale i odmítáním potravy, resp. vybíráním a podobně. Ale odměnou za důsledné dodržování pravidel nám bude spokojený, vyrovnaný a poslušný pes bez psychických problémů. A spokojení budeme i my.:)
Pokud se pes zachová proti pravidlům své alfy, je nejprve varován a při opakování potrestán (s mírou!). Záleží hodně také na povaze psa, co na něj bude platit. Vyvarujme se ale násilí a fyzických trestů. To by nám v budování vzájemné důvěry akorát uškodilo. Dominance totiž nesouvisí s tělesnou převahou. Více o tomto tématu najdete v článku “Jak psa (ne)trestat”.
Dobrý vůdce obstarává smečce jídlo a bezpečí. Základem jak si psího chlupáče získáme je ho přesvědčit, že ho za každé situace ochráníme a že naopak on nemusí chránit nás. Snažme se vždy zůstat v klidu a nerozrušovat se, vystupujme suverénně a cílevědomě. Důležité je psa nechlácholit a nelitovat, ale jasně mu ukázat, že takové chování je nežádoucí. Pokud budeme psa utěšovat, dáváme mu tím najevo, že jeho strach je oprávněný a jen ho v bázlivosti utvrdíme.
Před krmením můžeme psa lehce procvičit v poslušnosti, tím mu dáme pocit, že krmení nedostal jen tak, ale že si ho zasloužil. Také bychom neměli reagovat na každé dožadování psa o pozornost. Nechme ho odejít s nepořízenou a chvíli ho ignorujme. Odměňme ho nějakou příjemnou aktivitou nebo pamlskem, pokud se chová klidně a podle pravidel. Každou aktivitu bychom měli začínat, řídit i končit my. Zkrátka nenechme psa nabýt dojmu, že vše, co potřebuje, dostane bez jakéhokoli přičinění.
To, že roli vůdce nemáme u psa dostatečně upevněnou, můžeme poznat podle: tahání na vodítku, značkováním v bytě, vítání návštěvy psem jako prvním, nemožností odvolat psa ze hry s ostatními psy nebo také zavrčením, když se majitel přiblíží k misce.
Pamatujme na to, že důslednou výchovou zajistíme nejen spokojenost sobě a psovi, ale i bezpečí jeho samotného psa, tak i našeho okolí. A jaké jsou vaše zkušenosti se zákony smečky? Měli jste to vždy pod kontrolou nebo se vám někdy stalo, že pes vzdoroval a zkoušel si vydobýt lepší postavení?
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Domestikace psa je téměř nevyčerpatelné téma. Nikdy se nedozvíme, jak přesně tenkrát probíhala, přece jenom už je to nějakých deset tisíc let. Stále se ale dozvídáme něco nového a kousek po kousku odhalujeme její tajemství ve snaze dozvědět se co...
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...