Ať už je váš pes útěkář nebo ne, vždycky se vyplatí, aby měl na obojku vaše kontaktní údaje. Pokud má pes na obojku nebo kšírách vaše telefonní číslo a své jméno, případnému nálezci značně usnadníte práci, jak vás najít a kontaktovat. Stačí jeden telefonát a zatoulané psisko máte zase doma. Pokud ale zatím nikdo nevolá, nebo váš chlupáč na obojku telefonní číslo nemá, jak postupovat?
Zůstaňte na místě
Pes se po zaběhnutí obvykle vrací zpátky na místo, kde jste se viděli naposledy. Zkuste tedy vytrvat na místě, a to až několik hodin. Pokud už musíte odejít, nechte na místě kus svého oblečení nasáklé vaším pachem a zkuste se na dané místo vrátit, co nejdřív to půjde. Je možné, že ho na tom stejném místě najdete třeba až druhý den.
Pokud je váš pes čipovaný a registrovaný, kontaktujte Národní registr majitelů zvířat. Telefonní číslo na registr je 602 611 053 a tato linka funguje nonstop. Na webu www.narodniregistr.cz najdete neustále aktualizovanou databázi nalezených čipovaných psů, takže se tady můžete i rovnou podívat, zda už někdo vaše psisko nenašel a nezaregistroval.
O ztrátě psa informujte městskou policii, která obvykle zajišťuje odchyt. Podívejte se na webové stránky psích útulků. Nejprve těch v okolí, posléze i těch vzdálených, protože psa mohl někdo najít i několik kilometrů od místa, kde se zaběhl. Celkem přehledný seznam psích útulků v ČR najdete třeba zde: www.hafici.cz/psi/utulky. V případě, že se několik dnů nebude nic dít a na webových stránkách útulků se váš pes neobjeví, zkuste okolní útulky navštívit osobně.
Zavolejte do blízkých veterinárních ordinací, protože je možné, že se tam s vaším zatoulancem někdo zastavil. Vyhledat veterinární ordinace ve vaší blízkosti můžete například na webu Komory veterinárních lékařů ČR www.vetkom.cz/ordinations. Na nástěnky v ordinacích, ale také v okolí místa, kde se pejsek ztratil, vylepte letáčky s kvalitní fotkou psa, vaším telefonním číslem a případnou odměnou.
Využijte internet
Vytvořte ztracenému psovi profil na sociální síti. Inspiraci, jak by taková stránka mohla vypadat, najdete třeba zde: www.facebook.com/Ztracen%C3%BD-PES-171924706523986/?fref=ts. Kromě fotek, videí a slovního popisu, nezapomeňte na vaše kontaktní údaje. Profil často aktualizujte a poproste všechny své známé, ať ho dál šíří. Oslovte organizace a spolky, které se zabývají hledáním ztracených psů jako je například Psí detektiv (www.psidetektiv.cz), nadační fond Pes v nouzi (www.pesvnouzi.cz), web www.nalezenci.cz a podobně. Na Facebooku existuje například tato skupina www.facebook.com/patranipopsech, kam se rovněž v případě ztráty pejska můžete obrátit.
Mluvte o svém pejskovi
O ztrátě psa mluvte nejen se sousedy, ale také s pošťačkou, řidičem místního autobusu, s pokladní v supermarketu, s místními dětmi a podobně. Čím víc lidí bude vědět, že hledáte psa, tím lépe pro vás i pro něj. Jednou z krajních možností je oslovit média – například místní rozhlasovou stanici, noviny a případně regionální televizi.
Všechna výše zmiňovaná opatření ale sledují jeden a ten samý cíl – o ztrátě vašeho psa a o jeho podobě by mělo vědět co nejvíc lidí. Šance na jeho návrat domů díky tomu rapidně stoupá.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...