Ať už je váš pes útěkář nebo ne, vždycky se vyplatí, aby měl na obojku vaše kontaktní údaje. Pokud má pes na obojku nebo kšírách vaše telefonní číslo a své jméno, případnému nálezci značně usnadníte práci, jak vás najít a kontaktovat. Stačí jeden telefonát a zatoulané psisko máte zase doma. Pokud ale zatím nikdo nevolá, nebo váš chlupáč na obojku telefonní číslo nemá, jak postupovat?
Zůstaňte na místě
Pes se po zaběhnutí obvykle vrací zpátky na místo, kde jste se viděli naposledy. Zkuste tedy vytrvat na místě, a to až několik hodin. Pokud už musíte odejít, nechte na místě kus svého oblečení nasáklé vaším pachem a zkuste se na dané místo vrátit, co nejdřív to půjde. Je možné, že ho na tom stejném místě najdete třeba až druhý den.
Kontaktujte městskou policii, útulky, blízké veterinární ordinace …
Pokud je váš pes čipovaný a registrovaný, kontaktujte Národní registr majitelů zvířat. Telefonní číslo na registr je 602 611 053 a tato linka funguje nonstop. Na webu www.narodniregistr.cz najdete neustále aktualizovanou databázi nalezených čipovaných psů, takže se tady můžete i rovnou podívat, zda už někdo vaše psisko nenašel a nezaregistroval.
O ztrátě psa informujte městskou policii, která obvykle zajišťuje odchyt. Podívejte se na webové stránky psích útulků. Nejprve těch v okolí, posléze i těch vzdálených, protože psa mohl někdo najít i několik kilometrů od místa, kde se zaběhl. Celkem přehledný seznam psích útulků v ČR najdete třeba zde: www.hafici.cz/psi/utulky. V případě, že se několik dnů nebude nic dít a na webových stránkách útulků se váš pes neobjeví, zkuste okolní útulky navštívit osobně.
Zavolejte do blízkých veterinárních ordinací, protože je možné, že se tam s vaším zatoulancem někdo zastavil. Vyhledat veterinární ordinace ve vaší blízkosti můžete například na webu Komory veterinárních lékařů ČR www.vetkom.cz/ordinations. Na nástěnky v ordinacích, ale také v okolí místa, kde se pejsek ztratil, vylepte letáčky s kvalitní fotkou psa, vaším telefonním číslem a případnou odměnou.
Využijte internet
Vytvořte ztracenému psovi profil na sociální síti. Inspiraci, jak by taková stránka mohla vypadat, najdete třeba zde: www.facebook.com/Ztracen%C3%BD-PES-171924706523986/?fref=ts. Kromě fotek, videí a slovního popisu, nezapomeňte na vaše kontaktní údaje. Profil často aktualizujte a poproste všechny své známé, ať ho dál šíří. Oslovte organizace a spolky, které se zabývají hledáním ztracených psů jako je například Psí detektiv (www.psidetektiv.cz), nadační fond Pes v nouzi (www.pesvnouzi.cz), web www.nalezenci.cz a podobně. Na Facebooku existuje například tato skupina www.facebook.com/patranipopsech, kam se rovněž v případě ztráty pejska můžete obrátit.
Mluvte o svém pejskovi
O ztrátě psa mluvte nejen se sousedy, ale také s pošťačkou, řidičem místního autobusu, s pokladní v supermarketu, s místními dětmi a podobně. Čím víc lidí bude vědět, že hledáte psa, tím lépe pro vás i pro něj. Jednou z krajních možností je oslovit média – například místní rozhlasovou stanici, noviny a případně regionální televizi.
Všechna výše zmiňovaná opatření ale sledují jeden a ten samý cíl – o ztrátě vašeho psa a o jeho podobě by mělo vědět co nejvíc lidí. Šance na jeho návrat domů díky tomu rapidně stoupá.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
