Pokud si zakládáte na pěkně upravené zahradě a váš pes patří do kategorie takzvaných hrabáčů, asi vám to moc radosti nedělá. Ovšem zuřivé hrabání v hlíně nepotěší ani ty z nás, kdo nad pár dírami v trávníku přimhouříme oko. Místo chlupáče nám totiž po takové hrabací seanci přijde domů koule bahna. Proč vlastně psi hrabou? A co s tím?
Můj pes naštěstí mezi milovníky hrabání nepatří. Zato jezevčík mého bratrance patří mezi psí mistry s těmito zahranidnickými schopnostmi. A víte, proč pes vlastně hrabe? Rozklíčovat to není tak jednoduché. Důvodů je totiž celá řada.
Baví ho to
Pes hrabe prostě proto, že je to pro něj hra. Mezi plemena, jejichž příslušníci hrabou častěji než jiní, patří různé druhy teriérů a právě jezevčíci. A jak poznáte, že váš pes hrabe jen tak pro zábavu? Obvykle střídá hrabání s radostným pobíháním a stavěním se do takzvaného hravého postoje, kdy je přední část těla níž než zadní a trochu to vypadá, jakoby se pes klaněl. Jedním z řešení tohoto typu hrabání je naučit psa hrabat jen na k tomu určeném místě. Vyhraďte mu část zahrady, kde vám hrabání nevadí a pokud bude hrabat tam, odměňte jej. Hrabání na jiném místě potrestejte, například okřiknutím.
Hrabe z nudy
Pokud pes tráví celý den sám na zahradě, je možné, že se prostě nudí a hrabání mu poskytuje rozptýlení. Řešením je pořídit mu různé interaktivní hračky. Třeba ty, které můžete naplnit pochoutkami, které z nich při hře padají. Dejte mu velkou kost, jejíž okusování ho zabaví na delší dobu. Zkrátka mu najděte jinou zábavu než hrabání. Další možnost je psa víc unavit před tím, než ho samotného necháte na zahradě. Berte ho na delší pocházku, běhejte s ním nebo si s ním víc hrajte.
Chce utéct
Další důvod, proč psi hrabou je ten, že se chtějí podhrabat pryč. Může to být třeba proto, že je v blízkosti hárající fenka nebo se chlupáčovi po vás stýská a chce se podhrabat pryč proto, že chce za vámi. V takovém případě je nutné spíš než hrabání řešit separační úzkost. A to proto, aby pejsek dokázal trávit čas v klidu a bez stresu i bez vaší přítomnosti a nemusel tak z nervozity hrabat. Avšak případě hárající fenky se hrabání ve snaze utéct příliš řešit nedá. Pokud máte zahradu, tak leda tím, že ji dobře zabezpečíte.
Chce si schovat pochoutku
Jeden ze starých psích instinktů je schovávání jídla. A právě proto mohou někteří psi hrabat. Chtějí si schovat část jídla nebo třeba žvýkací kost, kterou jste jim dali. Tohoto typu hrabání se snando zbavíte tím, že psovi budete dávat jen tolik jídla a pochoutek, kolik jich dokáže beze zbytku sníst. Když mu nic nezbyde, nebude mít ani co zahrabat.
Je mu horko
V našem podnebném pásu je tahle možnost pravděpodobná jen v létě. Nicméně někteří psi si skutečně hrabou díru v zemi proto, že se v ní chtějí ochladit. Tento důvod ale nepatří mezi moc časté. Řešení je v tomhle případě jednoduché. Poskytněte psovi možnost se zchladit. Postavte mu na zahradu dětský bazének s chladnou vodou, pořiďte mu chladicí podložku a umožněte mu se schovat někam do stínu. Nezapomeňte však na to nejdůležitější, a to misku s čerstvou vodou umístěnou někde ve stínu. A vodu pravidelně doplňovat a vyměňovat.
Probudil se v něm lovecký pud
Možná u vás na zahradě žijí myši nebo krtci a vás pejsek jejich přítomnost cítí. Díky tomu se v něm probudí lovec, které si jde pro svou kořist a snaží se tedy za každou cenu k myším či krtkům dostat. Odnaučit psa tento typ hrabání patří k tomu nejtěžšímu, protože lovecký pud je velmi silný. Psa rozhodně netrestejte až poté, co najdete vyhrabané díry. Vyhubujte mu jedině tehdy, když ho přistihnete přímo při činu. I tak se ale obrňte velkou dávkou trpělivosti, protože odnaučit pejska tento druh hrabání může být na dlouho.
A z jakého důvodu hrabal pes mého bratrance, ptáte se možná? Prostě ho to baví. Dostal tedy na zahradě za kompostem své hrabací místečko, kam se naučil chodit, všichni jsou spokojeni a zahrada (kromě kousku za kompostem) zase vypadá jako ze škatulky.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.