Jaký pán, takový pes. Asi vám už někdo řekl, že se k vám váš pes skvěle hodí a nebo dokonce, že jste si podobní. Aspoň mně se to stává často. To, že se psi někdy chovají jako lidé a jsou nám díky tomu v lecčems podobní, ale povrzuje i celá řada vědeckých výzkumů. A některé dokonce naznačují, že by nám psi mohli být ještě podobnější, než jsme si mysleli.
Psi se chovají víc jako lidi než jako psi. Zní vám to jako nesmysl? Mně to tak zpočátku taky znělo, ale pak jsem začala hledat výzkumy a vědecké studie na tohle téma – a je to skutečně tak. Během evolučního procesu a tisíců let spolužití s člověkem od nás psi převzali celou řadu vlastností a schopností.
Poměrně obsáhlou rešerši všech možných výzkumů psího chování, které se podobá lidskému, shromáždil například časopis National Geographic. Etologové tvrdí, že psi umí číst emoce, dokážou vyjádřit žárlivost a údajně se dokonce někdy mohou se zaujetím dívat na televizi stejně jako my lidé. Záleží prý (stejně jako v případě lidí) na programu. Je pravda, že můj pes před nedávnem vydržel v televizi poměrně dlouho sledovat koňské dostihy. Ty ale zase nebavily mě, tak jsem přepnula na zprávy a to už ho nezajímalo.
Skutečnost, že se psi hodně podobají nám lidem, vysvětlují experti na zvířecí chování tím, že je to pro ně výhodné. Protože s námi lidmi žijí dlouhou dobu, museli se naučit s námi vycházet a spolupracovat. A to logicky vedlo k tomu, že přejali některé naše schopnosti a začali zrcadlit naše způsoby chování.
Článek o jednom aktuálním výzkumu na toto téma nedávno vyšel v časopise Animal Behaviour. Zjednodušeně řečeno šlo o to, zda psi cítí větší sympatie k lidem, kteří jsou hodní na jejich majitele, nebo zda vztah jiného člověka k jejich pánovi pro psa nehraje žádnou roli v případě, že jim dotyčný nabídne pamlsek.
Pokus s 54 psy probíhal tak, že jejich páníček předstíral, že chce vytáhnout těžký předmět z kontejneru. V jednom případě mu kolemjdoucí pomohl, v druhém případě ne. V obou případech byl celému pokusu přítomen ještě třetí člověk, který situaci pouze pozoroval a nijak nezasahoval. Následně vědci zkoumali, zda si pes vezme raději pamlsek od neutrálního pozorovatele nebo od někoho, kdo jejich pánovi pomáhal vyndat předmět z kontejneru.
Výsledek? Psi neupřednostnili ani jednoho z nich a vzali si stejně ochotně pamlsek od obou. Nicméně v případě, že se měli rozhodnout mezi neutrálním pozorovatelem a někým, kdo jejich pánovi s daným úkolem nepomohl, vybírali si jednoznačně neutrálního pozorovatele. Jakoby dokázali vycítit, že jejich majiteli někdo odmítl pomoci? Těžko říct, tvrdí vědci. Je prý potřeba pokus ještě detailněji zopakovat a dál tohle psí chování zkoumat. Pozoruhodné ale je, že podobný pokus s malými dětmi dopadl stejně.
Vědci se tedy sice domnívají, že psi jsou skutečně v lecčems nám lidem (a nejen dětem) podobní. Ale já mám obavy, že můj útulkový pes, který je ohromný žrout, by si zřejmě vzal pamlsek i od mého úhlavního nepřítele :-). Ovšem třeba se v případě mého psa zrovna jedná o onu pověstnou výjimku potvrzující pravidlo.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
