S péčí o psí a kočičí chlupáče se pojí i řada mýtů. Mezi jeden takový já osobně řadím i onemocnění zvané toxoplazmóza. Jedná se o parazita, který způsobuje spíše více paniky, než skutečných problémů. Navíc se netýká jen koček nebo kočičích majitelů, jak jsem si donedávna myslela. A žije s ním prý až polovina české populace. To vše mě přimělo se celé věci podívat na zoubek. Jak to tedy vlastně je?
Nejedná se jen o kočičí onemocnění
Na úvod si pojďme říct, co ta toxoplazmóza, potvora vyvolávající poprask mezi kočkaři, ale i nastávajícími maminkami, vlastně je. Já toto onemocnění vždycky měla zaškatulkované jako výhradně kočičí. A tak pro mne bylo velkým překvapením, když jsem zjistila, že nakazit se jí může nejen člověk (a to se týká nejen majitelů čtyřnohých kočičích přátel), ale i psi, hlodavci. Na vině je v tomto případě prvok toxoplasma gondii, který napadá svaly a mozkové blány. Tento jednobuněčný parazit, o kterém svět poprvé uslyšel na začátku minulého století, prý svou podobou pod mikroskopem připomíná dílek pomeranče. Při pokojové teplotě přežívá maximálně tři dny, za to ve svých hostitelích po zbytek jejich života.
Proč se ale v souvislosti s toxoplazmózou nejčastěji hovoří o kočkách? Zdá se, že jen v zažívacích ústrojích našich koček může docházet k rozmnožování tohoto prvoka, všichni ostatní slouží jen jako takový taxík k dalšímu rozšiřování. Kočky se stávají nakažlivými až po 3 až 5 dnech, kdy prvok začíná produkovat vajíčka. Kočka si však záhy vytvoří odolnost a parazit tak má obvykle do 2 týdnů s vylučováním nových vajíček, a to se děje pomocí kočičího trusu. Kočky se nejčastěji nakazí tím, že uloví infikovanou myš nebo přičichnou k výkalům od infikované kočky.
V půdě se prý může toxoplasma gondii držet až jeden rok. Onemocnění pak může probíhat téměř bez příznaků, a pokud by měl majitel přeci jen podezření, veterinář kočce provede takzvaný titr, tedy krevní test na protilátky v těle. Léčba je ale pouze symtomatická. Stejně to probíhá u lidí. A jen akutní formy jsou léčeny antibiotiky. Pozor by si měli dávat majitelé koťátek mezi 3 až 7 měsícem života, které jsou toxoplazmózou ohroženy více než kočky dospělé.
Kočičí majitel v ohrožení?
Většina lidí má stejně jako já větší či menší povědomí o tom, že takové onemocnění existuje a že nějak souvisí s kočkami. Zajímavostíje skutečnost, že pravděpodobnost nákazy, respektive přenosu z kočky na člověka bývá velmi nízká. Navíc se člověk může nakazit i jinak a vůbec v tom nemusí figurovat kočičák. Nejčastěji se prý lidé nakazí tím, že sní maso, např. divoké zvěře, které neprošlo řádnou tepelnou úpravou nebo si neumyje ovoce a zeleninu před jejím pozřením.
Jednu dobu dokonce kolovaly internetem články šířící zprávu, že toxoplazmóza u lidí mění nejen chování, psychiku, ale například i tvar obličeje. I když se těmito nejrůznějšími souvislostmi vědci i dále zabývají, nezdá se, že by se podle dostupných informací ve většině případů nákaza u lidí nějak výrazněji projevovala. Většina lidí to za celý život navíc ani nemusí zjistit. Ačkoli toxoplazmóza může postihnout mízní aparát (lymfatické uzliny), tkáně oka, centrálního nervstva či způsobit gynekologická onemocnění. U většiny lidí ale jen nese příznaky chřipky a proběhne bez většího povšimnutí.
A jak je to se samotnými kočkami? Kočky bytové, které bývají krmeny granulemi nebo konzervami, jsou z obliga. Určité riziko může být u koček, které jsou zvyklé chodit ven a lovit. I tak je prý mazlení s kočičákem zcela bezpečné, problém může být spíše se znečištěnou půdou, a to například i na dětském hřišti a pískovišti.
Kočky a těhotenství se nevylučují
Kočky mohou chovat i nastávající maminky. Pokud mají dospělou bytovou kočku, nekrmí ji syrovým masem a její záchodek čistí každodenně, není zde prý žádné riziko. U venkovních koček by na nějakou dobu čištění kočíčího WC měli přebrat ostatní členové domácnosti, ale spíše jako preventivní opatření. Navíc při opakované nákaze už kočka s výkaly již parazita nevylučuje, a nepřestavuje ani v takovém případě nebezpečí. A nemusíte se takovou kočku bát ani pohladit nebo jinak mazlit, srstí se rozhodně nic nepřenáší. A co vaše kočky, nechávali jste je na toto onemocnění testovat? Máte s touto infekcí zkušenosti?
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
