S péčí o psí a kočičí chlupáče se pojí i řada mýtů. Mezi jeden takový já osobně řadím i onemocnění zvané toxoplazmóza. Jedná se o parazita, který způsobuje spíše více paniky, než skutečných problémů. Navíc se netýká jen koček nebo kočičích majitelů, jak jsem si donedávna myslela. A žije s ním prý až polovina české populace. To vše mě přimělo se celé věci podívat na zoubek. Jak to tedy vlastně je?
Nejedná se jen o kočičí onemocnění
Na úvod si pojďme říct, co ta toxoplazmóza, potvora vyvolávající poprask mezi kočkaři, ale i nastávajícími maminkami, vlastně je. Já toto onemocnění vždycky měla zaškatulkované jako výhradně kočičí. A tak pro mne bylo velkým překvapením, když jsem zjistila, že nakazit se jí může nejen člověk (a to se týká nejen majitelů čtyřnohých kočičích přátel), ale i psi, hlodavci. Na vině je v tomto případě prvok toxoplasma gondii, který napadá svaly a mozkové blány. Tento jednobuněčný parazit, o kterém svět poprvé uslyšel na začátku minulého století, prý svou podobou pod mikroskopem připomíná dílek pomeranče. Při pokojové teplotě přežívá maximálně tři dny, za to ve svých hostitelích po zbytek jejich života.
Proč se ale v souvislosti s toxoplazmózou nejčastěji hovoří o kočkách? Zdá se, že jen v zažívacích ústrojích našich koček může docházet k rozmnožování tohoto prvoka, všichni ostatní slouží jen jako takový taxík k dalšímu rozšiřování. Kočky se stávají nakažlivými až po 3 až 5 dnech, kdy prvok začíná produkovat vajíčka. Kočka si však záhy vytvoří odolnost a parazit tak má obvykle do 2 týdnů s vylučováním nových vajíček, a to se děje pomocí kočičího trusu. Kočky se nejčastěji nakazí tím, že uloví infikovanou myš nebo přičichnou k výkalům od infikované kočky.
V půdě se prý může toxoplasma gondii držet až jeden rok. Onemocnění pak může probíhat téměř bez příznaků, a pokud by měl majitel přeci jen podezření, veterinář kočce provede takzvaný titr, tedy krevní test na protilátky v těle. Léčba je ale pouze symtomatická. Stejně to probíhá u lidí. A jen akutní formy jsou léčeny antibiotiky. Pozor by si měli dávat majitelé koťátek mezi 3 až 7 měsícem života, které jsou toxoplazmózou ohroženy více než kočky dospělé.
Kočičí majitel v ohrožení?
Většina lidí má stejně jako já větší či menší povědomí o tom, že takové onemocnění existuje a že nějak souvisí s kočkami. Zajímavostíje skutečnost, že pravděpodobnost nákazy, respektive přenosu z kočky na člověka bývá velmi nízká. Navíc se člověk může nakazit i jinak a vůbec v tom nemusí figurovat kočičák. Nejčastěji se prý lidé nakazí tím, že sní maso, např. divoké zvěře, které neprošlo řádnou tepelnou úpravou nebo si neumyje ovoce a zeleninu před jejím pozřením.
Jednu dobu dokonce kolovaly internetem články šířící zprávu, že toxoplazmóza u lidí mění nejen chování, psychiku, ale například i tvar obličeje. I když se těmito nejrůznějšími souvislostmi vědci i dále zabývají, nezdá se, že by se podle dostupných informací ve většině případů nákaza u lidí nějak výrazněji projevovala. Většina lidí to za celý život navíc ani nemusí zjistit. Ačkoli toxoplazmóza může postihnout mízní aparát (lymfatické uzliny), tkáně oka, centrálního nervstva či způsobit gynekologická onemocnění. U většiny lidí ale jen nese příznaky chřipky a proběhne bez většího povšimnutí.
A jak je to se samotnými kočkami? Kočky bytové, které bývají krmeny granulemi nebo konzervami, jsou z obliga. Určité riziko může být u koček, které jsou zvyklé chodit ven a lovit. I tak je prý mazlení s kočičákem zcela bezpečné, problém může být spíše se znečištěnou půdou, a to například i na dětském hřišti a pískovišti.
Kočky a těhotenství se nevylučují
Kočky mohou chovat i nastávající maminky. Pokud mají dospělou bytovou kočku, nekrmí ji syrovým masem a její záchodek čistí každodenně, není zde prý žádné riziko. U venkovních koček by na nějakou dobu čištění kočíčího WC měli přebrat ostatní členové domácnosti, ale spíše jako preventivní opatření. Navíc při opakované nákaze už kočka s výkaly již parazita nevylučuje, a nepřestavuje ani v takovém případě nebezpečí. A nemusíte se takovou kočku bát ani pohladit nebo jinak mazlit, srstí se rozhodně nic nepřenáší. A co vaše kočky, nechávali jste je na toto onemocnění testovat? Máte s touto infekcí zkušenosti?
Každému správnému kočkomilovi nestačí mít jen kočičího společníka doma. Někdo sbírá kočičí figurky, jiný knížky o kočkách, další se rád kouká na filmy o kočkách. Máte to taky tak? Jestli ano, třeba tu nasbíráte trochu inspirace.
Pejsci tohoto malého plemene jsou energičtí a zvědaví. Milují být středem pozornosti a proto se i rádi předvádí. Jde o věrné a citlivé společníky, kteří nesnáší dobře odloučení.
Zmínku o “bachovkách” jste možná zaregistrovali v diskuzích o bázlivém pejskovi, stěhování kočky nebo silvestrovských oslavách. Zajímá vás, co jsou vlastně zač a s čím vším mohou vašemu zvířátku pomoct?
V dnešní hektické době spousta lidí od pořízení psa ustupuje kvůli finanční i časové náročnosti péče o něj. Jiní si ho nemohou pořídit třeba ze zdravotních důvodů. Přesto už ale mají možnost nějaký ten čas se psem strávit, právě díky půjčovnám psů. U...
Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Studie prokázala, že psi s námi sdílí určitý jazykový talent, který byl do té doby přisuzován jen nám lidem. Jejich rozeznávací schopnost lidské řeči je mnohem obsáhlejší, než jsme si doposud mysleli.
Na internetu najdete tvrzení, že kukuřice je jen levnou výplní krmiv nebo že do psí misky nepatří vůbec. V některých kvalitních krmivech ji ale najdete. Jak to s ní tedy ve skutečnosti je?
Silvestr je pro většinu psů i koček více či méně stresujícím svátkem. Všude plno hluku a záblesků, které je děsí. Jak jim přežití téhle noci alespoň trochu ulehčit?
Psí sportovci potřebují zvláštní péči ať už jde o výživu, podporu regenerace, nebo pohybový režim. Jaká základní fakta byste měli znát a řídit se jimi, pokud doma psa sportovce máte?
Vánoce jsou časem lásky, rodiny a v neposlední řadě i štědrosti a dobrých skutků. Ne každý je ale může prožít v teple domova, platí to i o našich čtyřnohých společnících. Jak jim v tomto čase můžeme pomoci a třeba si i sami zpestřit čas?