Chystáte se s vaším chlupáčem na delší cestu autem, například na zimní dovolenou? Nebo jen řešíte, že byste chtěli svému čtyřnohému kamarádovi i v bytě bez vlastní zahrady udělat zázemí, které venku poskytuje psí bouda? Klece pro psy jsou dnes totiž čím dál častěji využívány nejen jako přepravky na cesty, ale i jako domácí boudy.
V poslední době v rozhovorech s ostatními pejskaři nejvíce vynikají dvě témata. Jsou jimi klece pro domácí použití a elektrické obojky. Musím přiznat, že při pomyšlení, že psa doma zavírám do původně transportní klece nebo mu na procházky připínám elektrický obojek, mi zpočátku vždy přeběhl mráz po zádech. O obojcích jsem se již zmiňovala v článku věnovaném psí osamělosti a stále si myslím, že patří spíše do rukou odborníků než běžných pejskařů. Myšlenka klece jako domácí boudy mě ale zaujala, a tak jsem si začala zjišťovat více informací.
Shodou náhod jsem narazila i na jednoho známého, který mi vysvětloval, že klec používá pro svého chlupáče, když ho musí nechat doma samotného. Jinak by prý měl po odchodu do práce z bytu kůlničku na dříví. Vyzkoušel už všechny možné rady - od popepřeného nábytku až po odstranění všeho cenného. Psí vynalézavost prý nezná hranic. A tak pořídil klec a pejsek se prý celkově zklidnil. Má klec jako svou boudu. Místo, kam může jít odpočívat, žvýkat pamlsek nebo i trucovat, když nesouhlasí se svým páníčkem.
Při pátrání, jak to s tím domácím využíváním je, jsem narazila na důležitou informaci týkající se výběru velikosti klece. A sice, že na cesty bychom měli zvolit velikost tzv. “na míru” psa, zatímco domů bychom měli pořídit klec o něco větší. A to nejen z důvodu, aby se tam pes vešel jak vleže na boku, tak i ve stoje, ale i kvůli tomu, abychom klec mohli vybavit pelíškem a případně dalšími potřebnými věcmi. V našem případě si dovedu představit, že by si tam chlupáči určitě chtěli přestěhovat všechny své plyšáky, takže my bychom potřebovali opravdu XXL velikost :-).
Na druhou stranu, pokud chceme klec využívat především pro nácvik samoty a jako preventivní opatření proti ničení všeho, co stojí v cestě v mezičase, než se páníček vrátí domů, je potřeba z domácí boudy odstranit vše, o co by se pes během naší nepřítomnosti mohl zranit. Taky je důležité nepodcenit “zvykací” fázi. Zpočátku se může štěně, ale i dospělý pes, který byl zvyklý na normální pelech, kleci vyhýbat obloukem. I v tomto případě se radí jít na to přes pozitivní asociace, ideálně v podobě mlsek a hraček.
Když časem pes začne do klece chodit sám od sebe, je možné postoupit k druhému kroku, a klec na chvilku zavřít. Je to podobné, jako když učíme štěně samotě. Začínáme na 5 minutách a postupně interval prodlužujeme. Časem můžeme jít do vedlejší místnosti. Pokud vše pejsek zvládá v pohodě, tak se s novou boudičkou sžil a je to na správné cestě. Zvykání by ideálně mělo být rozloženo do delšího časového úseku, abychom psa nepřetěžovali a nevystavovali zbytečnému stresu. Četla jsem, že je dobré vyslání psa do domácí boudy spojit s nějakým povelem, např. “místo” - pokud už nemá jiný pelíšek, na který je zvyklý na tento povel odejít.
Využití přepravní klece je tak mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát. A s pomocí fešného potahu a kvalitního pelíšku uvnitř už nepůsobí tak nevlídně, jako když mi to původně asociovalo stísněné venkovní kotce pro hlídací psy u autobazarů. Klec by totiž nikdy neměla být používána k trestání psa! Naopak by si ji měl spojit s bezpečným prostorem, a tedy místem, které sám instinktivně vyhledává, nikoliv kam je zavírán za trest.
Jaké jsou vaše zkušenosti s využitím klece pro psy? A má váš chlupáč nějakou domácí boudu nebo dává přednost klasickému pelíšku?
Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu...
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
Nevinný zvířecí kukuč nás může lehce zmást. Jeden by řekl, že se zatím pohledem nemůže skrývat složitější hra emocí podobných těm lidským. Ale už bajky připisovaly zvířatům nejrůznější lidské emoce. Dnes se podíváme, jak je to vlastně se žárlivostí...
Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).
