Rádi trávíte volný čas obklopení vašimi blízkými nebo přáteli, ale váš chlupáč z člověčí společnosti není nadšený? Nebo se rádi na procházce zastavíte na kus řeči s ostatními pejskaři, ale dvě prosebné oči na vás stále upřeně koukají, jestli byste už mohli pokračovat? Jeden takový pejsek mne inspiroval k tomuto článku. Jak překonat bázlivost z kontaktu s lidmi mimo smečku?
Chlupáčovi nemusí být příjemná blízká přítomnost nejen ostatních psů - například zástupci malých plemen se mohou střežit svých větších kamarádů - ale i nás lidí. Jeden z mých chlupáčů se například bál policistů, kteří na sobě měli během večerní pochůzky reflexní vesty. Velké svítící postavy mého jinak velmi pohodového a přátelského parťáka vyvedly z míry natolik, že před nimi při prvním setkání začal prchat. Některým psům vadí i hluboký mužský hlas. A jiní zase citlivěji reagují, cítí-li, že ostych panuje i na straně druhé. Příčin, proč může být chlupáč ze setkání s lidmi nesvůj, je mnoho.
Může nastat i taková situace, že si dítě či dospělý chtějí pohladit psa. Páníček nepozná signály (např. stažený ocas, sklopené uši i hlava, mírný třes, ale i štěkot, anebo obranná reakce), které mu pes vysílá, a svolí. V horším případě se ho na souhlas ani nikdo neptá. Natažená ruka v kombinaci s pohlazením po hlavě jsou nejčastějšími chybami při prvním seznámení “cizince” se psem. Jak tedy na to, aby se pes nebál při kontaktu s lidmi? Četla jsem jednu radu, která mi přijde asi nejužitečnější: Zkuste se na věc podívat z psí perspektivy. Jak na to prakticky?
Ona ta psí perspektiva není ani tolik vzdálena té lidské. Základem je respektovat osobní prostor zvířete. Vždyť ani nám není příjemné, když nám jej někdo narušuje. Chceme-li se s nějakým chlupáčem seznámit nebo někoho představujeme našemu parťákovi, měl by si nejprve stoupnout kousek dál od psa. Se psy to funguje tak, že když je budeme zajímat, přijdou často sami. Samozřejmě je rozdíl mezi tím, jestli je pes na vodítku nebo na volno. Obecně ale platí, že pokud neprojeví zájem sám - například tím, že udělá pohyb směrem k nám a začne nás očichávat - neměli bychom ho k seznamování nutit. To by ho mohlo i podráždit. Někteří psi prostě na cizí lidi nejsou zvědaví, a naopak si velmi hlídají svou smečku.
Dalším osvědčeným tipem obzvláště pro kontakt s psími stydlivkami a plašany, ale i psy obranáři, kteří si vás nejdříve musí prověřit, je odstranění výškového nepoměru. Jak? Jednoduše, přidřepnutím na bobek. Naše výška některé pejsky může dráždit. Je to například častou příčinnou skákání na lidi - chlupáči se nám jen snaží vyrovnat. Když u sebe máme nějaký ten pamlsek a páníček s tím souhlasí, můžeme jej zkusit psovi nabídnout. Opět pozor na natažené ruce, psovi by to naopak mohlo signalizovat nebezpečí. Stejně tak bychom se měli vyvarovat jakýchkoli rychlých pohybů. V neposlední řadě bychom měli zvolit klidné místo, kde pes nebude příliš rozptylován psími kamarády nebo dalšími podněty (např. hlučnými zvuky apod.).
Klidní bychom měli být i my sami. Psi, lépe než kdo jiný, umí skvěle vycítit naše rozpoložení. Když z nás ucítí strach (více v článku Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat), začne se také bát. Na psa můžeme zkusit i mluvit. Ale pozor, vždy jde hlavně o intonaci, ne o obsah. Proto pokud víme, že bychom nemluvili klidným tónem, raději nemluvme vůbec. Pak už stačí jen trpělivost, seznamovací rituál u psů začínám očucháním, nikdy ne kontaktem. Někteří psi potřebují čas, neberme si tak osobně, když si nás hned nepřiběhnou očuchat. Ve většině z nich je téměř vždy schovaný přátelský tvor, jen získání si jeho důvěry může trvat déle. A v závěru, pomoct může i majitel, který psa bude povzbuzovat, že se jedná o kamaráda, příp. ho uklidňovat. Já například používám větu “chovej se slušně”.
Na závěr je ještě důležité doplnit, že základem je správná socializace, a to jak směrem k ostatním psím příslušníkům, tak i těm lidským. Proto je dobré chlupáče už od štěněte postupně zvykat na lidskou společnost, pokud ho chcete brát všude s sebou ven, až bude dospělý. Čím více si toho zkusí jako štěně (např. jízda tramvají, procházky centrem města apod.), těm větší šance, že se toho nebude bát jako dospělý pes.
A jaké máte zkušenosti vy? Jak berou vaši chlupáči ostatní mimo smečku a co se vám při seznamování osvědčilo?
Ledviny plní jednu z nejdůležitějších funkcí v těle - čistí krev. Ty kočičí jsou navíc kvůli příjmu malého množství vody zatíženější více než u ostatních živočichů, proto se u nich ledvinové problémy v pokročilém věku objevují poměrně často.
Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich....
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné podněty. Nelze ji vyléčit, můžeme ale tlumit její projevy. V posledních letech alergií u domácích zvířat a především u psů přibývá. V současnosti trpí alergií přibližně 10% domácích psů. Kde se...
O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji. Psi v našem...
Určitě se už každý z nás u svého chlupáče setkal s průjmem. Většinou o nic nejde, tělo jen reaguje na stravu, kterou nedokáže strávit nebo mu neudělala dobře. Je ale dobré vědět, kdy stav psa dokážeme vyřešit sami a kdy je lepší vyhledat pomoc...
Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka,...
Na rozdíl od psů mají kočky silnou vazbu na místo, kde žijí. Proto je pro ně stěhování velmi stresující a tento stres může vyvolat řadu nemocí. Je dobré si vše dobře naplánovat, abyste situaci změny místa kočce co nejvíce ulehčili. A jak jsme na tom...
Pokud rádi chodíte na treky se svými chlupáči, je geocaching něco přesně pro vás. Zpestříte si tak výlety a třeba i objevíte místa, která byste jinak nenašli. Já a moje smečka si to nemůžeme vynachválit.
Pejskaře můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří psa do postele pouští a na ty, u kterých to nepřipadá v úvahu. Pojďme se podívat na to, co vlastně takové sdílení postele se psem obnáší.
Pes domácí je nejstarší domestikované zvíře a člověka provází už minimálně 14 tisíc let. Za tu dobu prošel tento druh řadou změn a dlouhým vývojem. Všechny dnešní plemena psů jsou výsledkem lidské činnosti - šlechtění podle našich specifických potřeb....
Pokud máte doma štěněcí slečnu, mohlo by vás první hárání zaskočit, není tedy od věci se na to dopředu trochu připravit.
Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se...
