Tip na vánoční dárek? Vodítko pro výcvik i jako doplněk

Také už jste si zakázali navštěvovat zverimexy nebo “psí” eshopy na internetu? I když většinou neplánuji nic pořídit, málokdy se to podaří a v peněžence tak mám pravidelný průvan. Vánoce jsou ale skvělou příležitostí, kdy můžu své chlupáče obdarovat zcela bez výčitek. Například takových vodítek není nikdy dost. Pokud také přemýšlíte o novém do sbírky, nechte se inspirovat v dnešním článku.

Vodítko je nepostradatelnou součásti života se psem nejen ve městě, ale i pro vycházky v přírodě. Potřebují ho jak chlupáči poslušní, tak i ti zlobivější. Není to jen obyčejná šňůra, je to jak doplněk, tak i základní pomůckou výcviku. Je prodlouženou rukou páníčka. Dnešní pejskaři mohou vybírat z tolika typů, a to nejen podle účelu, ke kterému ho pořizují, ale i vzhlednosti, např. tak aby co nejlépe ladilo s barvou srsti čtyřnohého chlupáče. Pokud jsou funkční i designové požadavky naplněny, je potřeba ověřit, že sedí i takzvaně “do ruky”. Dobrou vychytávkou v tomto směru je polstrování “ucha”, za které vodítko držíme. A jaké kategorie vodítek jsou tedy dnes k mání? Asi nejjednodušeji by se dali řadit podle délky šňůry počtu karabin a podle příležitostí, ke kterým je používáme. Když jsem si sepsala všechny typy, byla jsem vcelku překvapená, kolik jich je. Já jich napočítala celkem osm, napadají vás ještě nějaké další než ty, které uvádím níže? Podělte se s námi! A teď jaké typy se objevily na “mém” seznamu.

Začnu tím nejzákladnějším, tedy klasickým vodítkem, které má na jedné straně karabinu k připnutí za obojek či postroj, a na straně druhé “ucho”, za které vodítko držíme. Délkou se v průměru pohybuje od 1 do 2 metrů. To je asi nejčastější typ vodítka, který máme doma téměř všichni (pejskaři). Chceme-li ale něco o chlup delšího, může se hodit takzvané flexi vodítko. Oproti stopovacímu vodítku, které popíšu za chvilku, je samonavíjecí. Navíc je možné podle potřeby nastavit jeho délku zafixováním, a to buď ručně, nebo pomocí pojistky. Je šikovné v tom, že umožní chlupáčovi relativně volný pohyb (délka bývá od 5 do 10 m), zároveň ale pes zůstává pod kontrolou. Dá se sehnat jak pro malá, tak i pro obří plemena. Kvůli tomu, že zatěžuje relativně hodně krční svalstvo, tak by se mělo střídat i s jinými typy. Úplně ho tedy nedoporučuji pro štěňata, která jsou teprve ve vývinu.

Další z řady “dlouhých” šňůr je stopovací vodítko, zkráceně takzvaná stopovačka. To je jakousi prodlouženou variantou klasiky. Podobně jako flexi vodítko psovi dává možnost volně se proběhnout, a to až na vzdálenost 20 metrů. Já ho s chlupáči využívám nejčastěji pro pohyb v přírodě, kde musí být pes upoután na vodítku. Používali jsme ho i v době, kdy jsme chodili s chlupáči na cvičák, a to  nácviku přivolávacích povelů. Přesným opakem co se týče délky (kolem 30 cm), ale zároveň další z “výcvikových vodítek” je takzvaná couračka nebo také “ručka”. Ta se nejčastěji používáme pro trénink chůze u nohy. Ale i u velký plemen, kterým se nemusí odepínat. Já to využila pro naší vlkodavku. Alternativou mezi “krátkým” a “dlouhým” představuje takzvaná “přepínačka”. Vodítko s karabinami na obou koncích je možné nastavit libovolně pomocí několika kroužků po celé délce.

Speciální kategorii tvoří vodítka s moxon smyčkou. Ta pomocí parohového kroužku (dorazu) jistí, že se chlupáč nevyvlíkne. Na výstavu se bude hodit takzvané výstavní nebo předváděcí vodítko, tenoučká vodítka bez a s korálky a v barvě srsti psa. Moxon smyčku mají i lovecká nebo takzvaná vypouštěcí vodítka. Jejich největší výhodou je, že máte volné ruce. Nosí se totiž buď kolem těla, nebo přes rameno. A úplně poslední kategorií jsou vodítka reflexní s různými svítícími bezpečnostmi prvky. Pak už stačí jen vybrat tu správnou barvu, vzor, materiál, tvar (plochá / kulatá) a případně nějaký ze šikovných doplňku, jako jsou rozdvojky či amortizační šňůry, a je to. A podle čeho ještě vybírat, třeba podle toho, jestli tam nejsou ostré spoje, jestli jsou snadno vyměnitelné karabiny a jestli má vodítko třeba nastavovatelného jezdce (u varianty klasického vodítka prodloužení až o 1 m).

Máte v plánu pořídit něco vašemu čtyřnohému kamarádovi letos na Vánoce? Copak to bude?

Související články

5 zásad správného krmení malých plemen

Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – den sedmý

Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den pátý

Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den čtvrtý

Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...

Proč mají štěňata zavěšené uši?

Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den třetí

Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den druhý

Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...

5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...

Mistrovství světa FCI IPO Švédsko - den první

Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...

„Když ono mu to tak chutná…“

Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...