Také už jste si zakázali navštěvovat zverimexy nebo “psí” eshopy na internetu? I když většinou neplánuji nic pořídit, málokdy se to podaří a v peněžence tak mám pravidelný průvan. Vánoce jsou ale skvělou příležitostí, kdy můžu své chlupáče obdarovat zcela bez výčitek. Například takových vodítek není nikdy dost. Pokud také přemýšlíte o novém do sbírky, nechte se inspirovat v dnešním článku.
Vodítko je nepostradatelnou součásti života se psem nejen ve městě, ale i pro vycházky v přírodě. Potřebují ho jak chlupáči poslušní, tak i ti zlobivější. Není to jen obyčejná šňůra, je to jak doplněk, tak i základní pomůckou výcviku. Je prodlouženou rukou páníčka. Dnešní pejskaři mohou vybírat z tolika typů, a to nejen podle účelu, ke kterému ho pořizují, ale i vzhlednosti, např. tak aby co nejlépe ladilo s barvou srsti čtyřnohého chlupáče. Pokud jsou funkční i designové požadavky naplněny, je potřeba ověřit, že sedí i takzvaně “do ruky”. Dobrou vychytávkou v tomto směru je polstrování “ucha”, za které vodítko držíme. A jaké kategorie vodítek jsou tedy dnes k mání? Asi nejjednodušeji by se dali řadit podle délky šňůry počtu karabin a podle příležitostí, ke kterým je používáme. Když jsem si sepsala všechny typy, byla jsem vcelku překvapená, kolik jich je. Já jich napočítala celkem osm, napadají vás ještě nějaké další než ty, které uvádím níže? Podělte se s námi! A teď jaké typy se objevily na “mém” seznamu.
Začnu tím nejzákladnějším, tedy klasickým vodítkem, které má na jedné straně karabinu k připnutí za obojek či postroj, a na straně druhé “ucho”, za které vodítko držíme. Délkou se v průměru pohybuje od 1 do 2 metrů. To je asi nejčastější typ vodítka, který máme doma téměř všichni (pejskaři). Chceme-li ale něco o chlup delšího, může se hodit takzvané flexi vodítko. Oproti stopovacímu vodítku, které popíšu za chvilku, je samonavíjecí. Navíc je možné podle potřeby nastavit jeho délku zafixováním, a to buď ručně, nebo pomocí pojistky. Je šikovné v tom, že umožní chlupáčovi relativně volný pohyb (délka bývá od 5 do 10 m), zároveň ale pes zůstává pod kontrolou. Dá se sehnat jak pro malá, tak i pro obří plemena. Kvůli tomu, že zatěžuje relativně hodně krční svalstvo, tak by se mělo střídat i s jinými typy. Úplně ho tedy nedoporučuji pro štěňata, která jsou teprve ve vývinu.
Další z řady “dlouhých” šňůr je stopovací vodítko, zkráceně takzvaná stopovačka. To je jakousi prodlouženou variantou klasiky. Podobně jako flexi vodítko psovi dává možnost volně se proběhnout, a to až na vzdálenost 20 metrů. Já ho s chlupáči využívám nejčastěji pro pohyb v přírodě, kde musí být pes upoután na vodítku. Používali jsme ho i v době, kdy jsme chodili s chlupáči na cvičák, a to nácviku přivolávacích povelů. Přesným opakem co se týče délky (kolem 30 cm), ale zároveň další z “výcvikových vodítek” je takzvaná couračka nebo také “ručka”. Ta se nejčastěji používáme pro trénink chůze u nohy. Ale i u velký plemen, kterým se nemusí odepínat. Já to využila pro naší vlkodavku. Alternativou mezi “krátkým” a “dlouhým” představuje takzvaná “přepínačka”. Vodítko s karabinami na obou koncích je možné nastavit libovolně pomocí několika kroužků po celé délce.
Speciální kategorii tvoří vodítka s moxon smyčkou. Ta pomocí parohového kroužku (dorazu) jistí, že se chlupáč nevyvlíkne. Na výstavu se bude hodit takzvané výstavní nebo předváděcí vodítko, tenoučká vodítka bez a s korálky a v barvě srsti psa. Moxon smyčku mají i lovecká nebo takzvaná vypouštěcí vodítka. Jejich největší výhodou je, že máte volné ruce. Nosí se totiž buď kolem těla, nebo přes rameno. A úplně poslední kategorií jsou vodítka reflexní s různými svítícími bezpečnostmi prvky. Pak už stačí jen vybrat tu správnou barvu, vzor, materiál, tvar (plochá / kulatá) a případně nějaký ze šikovných doplňku, jako jsou rozdvojky či amortizační šňůry, a je to. A podle čeho ještě vybírat, třeba podle toho, jestli tam nejsou ostré spoje, jestli jsou snadno vyměnitelné karabiny a jestli má vodítko třeba nastavovatelného jezdce (u varianty klasického vodítka prodloužení až o 1 m).
Máte v plánu pořídit něco vašemu čtyřnohému kamarádovi letos na Vánoce? Copak to bude?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
