Laboratorní myšky nemusí sloužit jen jako pokusná zvířata nebo potrava pro jiné a větší obyvatele zvířecí říše. Tahle malá zvířátka můžete chovat i pro potěšení. Mně osobně jsou myši sympatické a rozhodně nepatřím k těm, kdo by při pohledu na ně pištěli a skákali na stůl. I proto jsem se rozhodla trochu zapátrat mezi přáteli, jak takovou myš doma chovat, aby se měla co nejlépe.
Laboratorní myšky nemusí sloužit jen jako pokusná zvířata nebo potrava pro jiné a větší obyvatele zvířecí říše. Tahle malá zvířátka můžete chovat i pro potěšení. Mně osobně jsou myši sympatické a rozhodně nepatřím k těm, kdo by při pohledu na ně pištěli a skákali na stůl. I proto jsem se rozhodla trochu zapátrat mezi přáteli, jak takovou myš doma chovat, aby se měla co nejlépe. Ne, že bych měla doma zvířat málo, ale páreček myší by se ke mně ještě vešel. A co jsem zjistila?
Typická barva laboratorní myši je sice bílá, ale díky šlechtění dnes existuje (pro mě dost překvapivé číslo) asi 300 barevných mutací. Existují prý myšky strakaté, černé, čokoládové, modrošedé, krémově hnědé a údajně dokonce i myši dlouhosrsté, kudrnaté nebo úplně bez srsti. Pokud byste chtěli nějakou specializovanou barvu myšky, je lepší se obrátit na specializované chovatele. V běžných obchodech se zvířaty obvykle moc druhů myšek na výběr nemají.
Myš můžete ubytovat buď v akváriu, nebo v kleci. Můj kamarád mě ale upozornil, že v případě akvária byste ale měli myšky shora ještě přikrýt pletivem, protože jsou velmi mrštné a zvládnou z otevřeného akvária utéct ... jak se mu mimochodem párkrát stalo :-). Akvárium by přitom nemělo být ale moc hluboké, aby v něm dobře proudil vzduch.
V kleci je sice proudění vzduchu zajištěno, ale zkušení chovatelé upozorňují, že musíte počítat s tím, že myšky budou skrz pletivo občas vyhazovat podestýlku. Když už je řeč o podestýlce, nejlepší jsou pro tento účel hobliny.
U vyprávění mého kamaráda jsem si vzpomněla na pohádku o Popelce, když mi popisoval, jak pěkný program těm svým vymýšlí! Protože si myšky rády staví takzvaná hnízdečka, je dobré jim k hoblinám přidat ještě trochu sena, toaletního papíru nebo kapesníčků. Ideální je vše rozmístit po akváriu nebo kleci a myšky si je sami nanosí tam, kde se jim bude nejvíc líbit. Hodně radosti navíc myškám uděláte úplně obyčejnými ruličkami od toaletního papíru. Jako krmivo vám plnohodnotně poslouží krmná směs pro hlodavce.
Pokud byste se to s myškami rozhodli zkusit, je důležité vědět, že to jsou společenská zvířata a samota je velmi trápí. Proto byste si myši měli pořídit minimálně dvě. Pokud neplánujete chov, je lepší chovat dvě samičky. Samečci totiž mají sklony ke vzájemným šarvátkám a značkují si území, což není úplně příjemná vůně. Z vyprávění mého kamaráda mi došlo, že si myšky na svého chovatele velmi rychle zvyknou, a brzy se nechají krmit dokonce i z ruky a také chovat!
A ještě jedna rada na závěr – myšky bývají nejvíc aktivní večer a v noci. Takže pokud chodíte spát takzvaně se slepicemi, neměli byste zároveň spát v jedné místnosti s vaším malým nebo malými kamarády :-).
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
