Utírání tlapek? Denní rutina ve znamení kontaktu se psem i nechtěného úrazu
Před neopatrnou manipulací se psem nejen při utírání tlapek varují veterinární lékaři, ale i zvířecí terapeuti. Málokdo ví, že i malým nešikovným škubnutím můžeme zvířeti nechtěně ublížit. Následky se mohou projevit až po letech, obzvlášť děláme-li chybu opakovaně. Zároveň je tento kontakt se psem důležitý nejen pro výchovu a výcvik, ale i vzájemný vztah psa a jeho pána.
Dnes s vámi sdílím článek na téma péče o psí tlapky, k jehož sepsání jsem došla po bližším seznámení s terapeutickými metodami u zvířat, jako je např. Dornova metoda. Byla jsem překvapená, že péči terapeutů nepodstupují jen zvířata po úrazech a operacích, s vrozenými kloubními a jinými vadami nebo ve velké fyzické zátěži, ale i takzvaní gaučáci. Nešetrné čištění tlapek patří k překvapivě časté nesprávné manipulace se zvířetem v domácím prostředí.
Zdánlivě samozřejmé téma především z pohledu hygieny pro mne získalo nový rozměr. Rozhodla jsem se, že trochu prozkoumám diskuze ostatních pejskařů, jak se vlastně k (ne)opatrnému utírání tlapek staví oni. Nastalo další velké překvapení, především co se týče rad pro začátečníky. Očekávání, že zazní alespoň, proč je důležité od mala psa zvykat na fyzický kontakt s tlapami, bylo vedle jak ta jedle. O šetrném nebo nešetrném zacházení příliš slov nezaznívalo.
Obzvláště menší plemena jsou přitom pověstná tím, že nemají ráda, když jim někdo sahá na tlapky. Problém pak může nastat při běžné prohlídce na veterině, o stříhání drápků ani nemluvě. A co teprve, když by takový pejsek měl najednou dostat psí botičku? Namísto toho jsem téměř vždy narazila na názory, že jediný důvod k čištění je lesknoucí se podlaha majitele psa. Frekvence a konkrétní způsob čištění se pak už lišil jen dle preferencí majitelů na domácí hygienu.
Přitom nad dohady, jestli psovi utírat tlapky vlhkým nebo suchý ručníkem, by mělo převládat ještě jedno hledisko, a to prohlídka tlapek jako takových. S blížící se zimou můžeme na některých místech stále ještě bohužel počítat s posolenými chodníky a cestami. Nemusí to být jen sůl, která může způsobit na polštářcích nebo v meziprstí neplechu. Někteří psi trpí na přerůstání chloupků a to v kombinaci se zapleteným kamínkem, zaschlou hrudkou bahna nebo ledovou kuličkou není nic příjemného.
S narůstajícím věkem se některým pejskům bohužel objevují i různé bolestivé bulky, které můžou vyústit i v nádorové onemocnění. Utírání tlapek tak slouží jako skvělá příležitost pro kontrolu, že jsou psí tlapky v pořádku. Když bude pes zvyklý na manipulaci s tlapkami od mala, je to jedině velká výhoda. Nám se osvědčil povel “pac”, ale není to určitě nutné. Neměl by se také bát ručníku. I zde funguje pozitivní motivace, např. odměna v podobě pamlsku po utření tlapek. Je jasné, že venkovní psy, obzvlášť žijí-li v početnější smečce, nebudeme nahánět s ručníkem, když to není potřeba a smějí třeba jen do chodby. Určitě by se ale neměli bránit, když se to od nich bude vyžadovat.
A na závěr jen pár rad, které věřím, že poslouží pejskařům-začátečníkům:
péče o tlapky je důležitější než se může zdát;
je to právě i fyzický kontakt, který je tolik důležitý pro prohlubování vzájemného vztahu mezi pánem a jeho psem;
na manipulaci s tlapkami by měl být pes zvyklý odmala, i když to není potřeba pro každodenní soužití;
při utírání tlapek bychom měli být opatrní, psovi nelámat tlapky do nepřirozených poloh a nepřiměřenou silou;
při čištění tlapek bychom se měli vyvarovat jakýmkoli chemickým látkám - ano, někteří si bohužel pletou psí tlapky s nábytkem v obýváku a používají na to speciální čistící ubrousky;
i obyčejná vlažná voda poslouží dobře (pozor, ledové kuličky se rozpustí i ve vlažné vodě, horká by mohla nejen psa opařit, ale i způsobit teplotní šok kvůli psí tělesné termoregulaci).
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.