Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli psí důvěra hraje, jak vypadá a jak ji prohlubovat.
Když štěně opouští psí rodinu a přichází do nového domova, je to pro něj velká životní změna. Právě v této fázi je velmi důležité, aby malý chlupáč poznal pocit bezpečí, který mu doposud dávala jeho psí smečka. Jakmile si zvykne na nové prostředí a zjistí, že jeho pán ho nejen chrání, ale také povede životem - udává směr, může zvesela začít objevovat okolní svět.
Podle jedné vědecké studie, která zkoumala psí důvěru k člověku, se tento vztah k vůdci smečky - alfa samci nazývá tzv. efekt základní důvěry. V jednom článku jsem se dočetla, že ho autoři této studie přirovnávají ke vztahu malého dítěte k rodičům. Právě díky této základní důvěře, kterou je stejně jako ve světě mezilidských vtahů potřeba celoživotně rozvíjet, pes spolupracuje se svým pánem.
A právě tato ochota je základním kamenem pro správnou výchovu a výcvik psa. Zároveň se ale výchovou a výcvikem a vůbec tím, že se psem trávíme aktivně čas, důvěra buduje a prohlubuje. Když dáváme psovi podněty, které vedou k pozitivním výsledkům, upevňujeme náš vztah. A i když to v článcích zaznívá často, myslím, že je důležité to zopakovat: Psi jsou rádi zaměstnaní, rádi poslechnou a uspějí, rádi jsou chváleni a odměňováni.
Společně se správnou péčí si tím získáváme jejich srdce. Jsou ale i pejsci, kteří mají špatnou zkušenost s člověkem, a jsou nedůvěřiví, bázliví a plaší nebo dokonce agresivní (v obraně). Získat znovu jejich důvěru je pak velmi těžké. Ale pomalými krůčky jde i u takových pejsků, jsou-li správně vedeni, dosáhnout spokojeného a vyrovnaného vztahu. Základ je na psa nemít přemrštěné požadavky, brát ohled na jeho zkušenosti, ale sledovat i reakce na naše podněty. Nikdy nesmíte psa do ničeho nutit!
Pokud je člověk pro psa přirozenou autoritou, poslechne ho o to spíš, než když si bude jeho poslušnost vynucovat. Když nebudeme respektovat psa jako živou bytost, nebude respektovat ani on nás. Když budeme přehlížet signály, které k nám vysílá, nebo mu budeme zadávat povely, kterým nerozumí, vyústí to akorát zklamáním. Důležité je neusnout na vavřínech, důvěra je výsledkem celoživotní práce. A opakování matka moudrosti. Psa je dobré pořád pozitivně motivovat. I starý pes se rád učí novým kouskům. Jen se musí přijít, jak na to.
Když pes svému pánovi věří, poslechne ho ve všech situacích. Ví, že jsou s pánem parťáci, zároveň také ví, kdo je tady šéf a kdo říká, co bude následovat. Ví, že ho jeho pán má rád, pochválí ho a odmění, když poslechne. Nikdy ale psa nezklamte - může to být i vybočením z rutiny. Něco, za co byl chválen a odměňován, je najednou špatně (např. když by přibyl do rodiny nový člen a psa bychom na novou skutečnost nijak nepřipravili). Na to pozor! Psí důvěra se nezískává zpět snadno. Pro vzájemný vztah není ani dobré, když ho pán musí za každou cenu přemoct. Pes se totiž rád raduje z vítězství, např. při hře přetahování o hračku.
Jako významné body, které pro prohlubování vzájemné důvěry považuji já osobně za velmi důležité jsou tyto:
Láska prochází žaludkem a pamlsky, ale i krmící rituál otevírají dveře k dalším rovinám vztahu.
Bez správné komunikace (intonace, gesta apod.) to nejde. Povely by měly být jasné a srozumitelné, pán by se zároveň měl naučit “číst” psí řeč.
Kontakt také pomůže. Od malička by pes měl být zvyklý na manipulaci. Pohlazení a doteky mají psi rádi. Měly by být správně načasované, stejně jako ostatní odměny.
Bez násilí, povyšování a neklidu vztah vzkvétá. Pes by neměl být do ničeho nucen. Když je motivovaný a pán mu ukáže směr, vždy to jde lépe a přináší to radost oběma.
Trpělivost, důslednost a vytrvalost růže přináší. Základ je nebrat si chyby osobně (zvláště u štěňat) a nezlobit se na psa. Často je totiž neuposlechnutí chybou pána.
Společně strávený čas na procházkách, při hrách, ale i tréninku je základem i radostí obou.
Nové zážitky a nové podněty psa rozvíjí a obohacují. Za jejich prožití se pánovi odvděčí svou věrností. Je to totiž nejlepší přítel člověka.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: