Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli psí důvěra hraje, jak vypadá a jak ji prohlubovat.
Když štěně opouští psí rodinu a přichází do nového domova, je to pro něj velká životní změna. Právě v této fázi je velmi důležité, aby malý chlupáč poznal pocit bezpečí, který mu doposud dávala jeho psí smečka. Jakmile si zvykne na nové prostředí a zjistí, že jeho pán ho nejen chrání, ale také povede životem - udává směr, může zvesela začít objevovat okolní svět.
Podle jedné vědecké studie, která zkoumala psí důvěru k člověku, se tento vztah k vůdci smečky - alfa samci nazývá tzv. efekt základní důvěry. V jednom článku jsem se dočetla, že ho autoři této studie přirovnávají ke vztahu malého dítěte k rodičům. Právě díky této základní důvěře, kterou je stejně jako ve světě mezilidských vtahů potřeba celoživotně rozvíjet, pes spolupracuje se svým pánem.
A právě tato ochota je základním kamenem pro správnou výchovu a výcvik psa. Zároveň se ale výchovou a výcvikem a vůbec tím, že se psem trávíme aktivně čas, důvěra buduje a prohlubuje. Když dáváme psovi podněty, které vedou k pozitivním výsledkům, upevňujeme náš vztah. A i když to v článcích zaznívá často, myslím, že je důležité to zopakovat: Psi jsou rádi zaměstnaní, rádi poslechnou a uspějí, rádi jsou chváleni a odměňováni.
Společně se správnou péčí si tím získáváme jejich srdce. Jsou ale i pejsci, kteří mají špatnou zkušenost s člověkem, a jsou nedůvěřiví, bázliví a plaší nebo dokonce agresivní (v obraně). Získat znovu jejich důvěru je pak velmi těžké. Ale pomalými krůčky jde i u takových pejsků, jsou-li správně vedeni, dosáhnout spokojeného a vyrovnaného vztahu. Základ je na psa nemít přemrštěné požadavky, brát ohled na jeho zkušenosti, ale sledovat i reakce na naše podněty. Nikdy nesmíte psa do ničeho nutit!
Pokud je člověk pro psa přirozenou autoritou, poslechne ho o to spíš, než když si bude jeho poslušnost vynucovat. Když nebudeme respektovat psa jako živou bytost, nebude respektovat ani on nás. Když budeme přehlížet signály, které k nám vysílá, nebo mu budeme zadávat povely, kterým nerozumí, vyústí to akorát zklamáním. Důležité je neusnout na vavřínech, důvěra je výsledkem celoživotní práce. A opakování matka moudrosti. Psa je dobré pořád pozitivně motivovat. I starý pes se rád učí novým kouskům. Jen se musí přijít, jak na to.
Když pes svému pánovi věří, poslechne ho ve všech situacích. Ví, že jsou s pánem parťáci, zároveň také ví, kdo je tady šéf a kdo říká, co bude následovat. Ví, že ho jeho pán má rád, pochválí ho a odmění, když poslechne. Nikdy ale psa nezklamte - může to být i vybočením z rutiny. Něco, za co byl chválen a odměňován, je najednou špatně (např. když by přibyl do rodiny nový člen a psa bychom na novou skutečnost nijak nepřipravili). Na to pozor! Psí důvěra se nezískává zpět snadno. Pro vzájemný vztah není ani dobré, když ho pán musí za každou cenu přemoct. Pes se totiž rád raduje z vítězství, např. při hře přetahování o hračku.
Jako významné body, které pro prohlubování vzájemné důvěry považuji já osobně za velmi důležité jsou tyto:
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
