Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli psí důvěra hraje, jak vypadá a jak ji prohlubovat.
Když štěně opouští psí rodinu a přichází do nového domova, je to pro něj velká životní změna. Právě v této fázi je velmi důležité, aby malý chlupáč poznal pocit bezpečí, který mu doposud dávala jeho psí smečka. Jakmile si zvykne na nové prostředí a zjistí, že jeho pán ho nejen chrání, ale také povede životem - udává směr, může zvesela začít objevovat okolní svět.
Podle jedné vědecké studie, která zkoumala psí důvěru k člověku, se tento vztah k vůdci smečky - alfa samci nazývá tzv. efekt základní důvěry. V jednom článku jsem se dočetla, že ho autoři této studie přirovnávají ke vztahu malého dítěte k rodičům. Právě díky této základní důvěře, kterou je stejně jako ve světě mezilidských vtahů potřeba celoživotně rozvíjet, pes spolupracuje se svým pánem.
A právě tato ochota je základním kamenem pro správnou výchovu a výcvik psa. Zároveň se ale výchovou a výcvikem a vůbec tím, že se psem trávíme aktivně čas, důvěra buduje a prohlubuje. Když dáváme psovi podněty, které vedou k pozitivním výsledkům, upevňujeme náš vztah. A i když to v článcích zaznívá často, myslím, že je důležité to zopakovat: Psi jsou rádi zaměstnaní, rádi poslechnou a uspějí, rádi jsou chváleni a odměňováni.
Společně se správnou péčí si tím získáváme jejich srdce. Jsou ale i pejsci, kteří mají špatnou zkušenost s člověkem, a jsou nedůvěřiví, bázliví a plaší nebo dokonce agresivní (v obraně). Získat znovu jejich důvěru je pak velmi těžké. Ale pomalými krůčky jde i u takových pejsků, jsou-li správně vedeni, dosáhnout spokojeného a vyrovnaného vztahu. Základ je na psa nemít přemrštěné požadavky, brát ohled na jeho zkušenosti, ale sledovat i reakce na naše podněty. Nikdy nesmíte psa do ničeho nutit!
Pokud je člověk pro psa přirozenou autoritou, poslechne ho o to spíš, než když si bude jeho poslušnost vynucovat. Když nebudeme respektovat psa jako živou bytost, nebude respektovat ani on nás. Když budeme přehlížet signály, které k nám vysílá, nebo mu budeme zadávat povely, kterým nerozumí, vyústí to akorát zklamáním. Důležité je neusnout na vavřínech, důvěra je výsledkem celoživotní práce. A opakování matka moudrosti. Psa je dobré pořád pozitivně motivovat. I starý pes se rád učí novým kouskům. Jen se musí přijít, jak na to.
Když pes svému pánovi věří, poslechne ho ve všech situacích. Ví, že jsou s pánem parťáci, zároveň také ví, kdo je tady šéf a kdo říká, co bude následovat. Ví, že ho jeho pán má rád, pochválí ho a odmění, když poslechne. Nikdy ale psa nezklamte - může to být i vybočením z rutiny. Něco, za co byl chválen a odměňován, je najednou špatně (např. když by přibyl do rodiny nový člen a psa bychom na novou skutečnost nijak nepřipravili). Na to pozor! Psí důvěra se nezískává zpět snadno. Pro vzájemný vztah není ani dobré, když ho pán musí za každou cenu přemoct. Pes se totiž rád raduje z vítězství, např. při hře přetahování o hračku.
Jako významné body, které pro prohlubování vzájemné důvěry považuji já osobně za velmi důležité jsou tyto:
Láska prochází žaludkem a pamlsky, ale i krmící rituál otevírají dveře k dalším rovinám vztahu.
Bez správné komunikace (intonace, gesta apod.) to nejde. Povely by měly být jasné a srozumitelné, pán by se zároveň měl naučit “číst” psí řeč.
Kontakt také pomůže. Od malička by pes měl být zvyklý na manipulaci. Pohlazení a doteky mají psi rádi. Měly by být správně načasované, stejně jako ostatní odměny.
Bez násilí, povyšování a neklidu vztah vzkvétá. Pes by neměl být do ničeho nucen. Když je motivovaný a pán mu ukáže směr, vždy to jde lépe a přináší to radost oběma.
Trpělivost, důslednost a vytrvalost růže přináší. Základ je nebrat si chyby osobně (zvláště u štěňat) a nezlobit se na psa. Často je totiž neuposlechnutí chybou pána.
Společně strávený čas na procházkách, při hrách, ale i tréninku je základem i radostí obou.
Nové zážitky a nové podněty psa rozvíjí a obohacují. Za jejich prožití se pánovi odvděčí svou věrností. Je to totiž nejlepší přítel člověka.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.