Důvěra je alfou a omegou vztahu mezi psem a člověkem. A to nejen v období výchovy a výcviku štěněte, ale během celého jejich společného soužití. Naše malé štěně mě přivedlo na dnešní téma článku, který je takovým krátkým zamyšlení nad tím, jakou roli psí důvěra hraje, jak vypadá a jak ji prohlubovat.
Když štěně opouští psí rodinu a přichází do nového domova, je to pro něj velká životní změna. Právě v této fázi je velmi důležité, aby malý chlupáč poznal pocit bezpečí, který mu doposud dávala jeho psí smečka. Jakmile si zvykne na nové prostředí a zjistí, že jeho pán ho nejen chrání, ale také povede životem - udává směr, může zvesela začít objevovat okolní svět.
Podle jedné vědecké studie, která zkoumala psí důvěru k člověku, se tento vztah k vůdci smečky - alfa samci nazývá tzv. efekt základní důvěry. V jednom článku jsem se dočetla, že ho autoři této studie přirovnávají ke vztahu malého dítěte k rodičům. Právě díky této základní důvěře, kterou je stejně jako ve světě mezilidských vtahů potřeba celoživotně rozvíjet, pes spolupracuje se svým pánem.
A právě tato ochota je základním kamenem pro správnou výchovu a výcvik psa. Zároveň se ale výchovou a výcvikem a vůbec tím, že se psem trávíme aktivně čas, důvěra buduje a prohlubuje. Když dáváme psovi podněty, které vedou k pozitivním výsledkům, upevňujeme náš vztah. A i když to v článcích zaznívá často, myslím, že je důležité to zopakovat: Psi jsou rádi zaměstnaní, rádi poslechnou a uspějí, rádi jsou chváleni a odměňováni.
Společně se správnou péčí si tím získáváme jejich srdce. Jsou ale i pejsci, kteří mají špatnou zkušenost s člověkem, a jsou nedůvěřiví, bázliví a plaší nebo dokonce agresivní (v obraně). Získat znovu jejich důvěru je pak velmi těžké. Ale pomalými krůčky jde i u takových pejsků, jsou-li správně vedeni, dosáhnout spokojeného a vyrovnaného vztahu. Základ je na psa nemít přemrštěné požadavky, brát ohled na jeho zkušenosti, ale sledovat i reakce na naše podněty. Nikdy nesmíte psa do ničeho nutit!
Pokud je člověk pro psa přirozenou autoritou, poslechne ho o to spíš, než když si bude jeho poslušnost vynucovat. Když nebudeme respektovat psa jako živou bytost, nebude respektovat ani on nás. Když budeme přehlížet signály, které k nám vysílá, nebo mu budeme zadávat povely, kterým nerozumí, vyústí to akorát zklamáním. Důležité je neusnout na vavřínech, důvěra je výsledkem celoživotní práce. A opakování matka moudrosti. Psa je dobré pořád pozitivně motivovat. I starý pes se rád učí novým kouskům. Jen se musí přijít, jak na to.
Když pes svému pánovi věří, poslechne ho ve všech situacích. Ví, že jsou s pánem parťáci, zároveň také ví, kdo je tady šéf a kdo říká, co bude následovat. Ví, že ho jeho pán má rád, pochválí ho a odmění, když poslechne. Nikdy ale psa nezklamte - může to být i vybočením z rutiny. Něco, za co byl chválen a odměňován, je najednou špatně (např. když by přibyl do rodiny nový člen a psa bychom na novou skutečnost nijak nepřipravili). Na to pozor! Psí důvěra se nezískává zpět snadno. Pro vzájemný vztah není ani dobré, když ho pán musí za každou cenu přemoct. Pes se totiž rád raduje z vítězství, např. při hře přetahování o hračku.
Jako významné body, které pro prohlubování vzájemné důvěry považuji já osobně za velmi důležité jsou tyto:
Láska prochází žaludkem a pamlsky, ale i krmící rituál otevírají dveře k dalším rovinám vztahu.
Bez správné komunikace (intonace, gesta apod.) to nejde. Povely by měly být jasné a srozumitelné, pán by se zároveň měl naučit “číst” psí řeč.
Kontakt také pomůže. Od malička by pes měl být zvyklý na manipulaci. Pohlazení a doteky mají psi rádi. Měly by být správně načasované, stejně jako ostatní odměny.
Bez násilí, povyšování a neklidu vztah vzkvétá. Pes by neměl být do ničeho nucen. Když je motivovaný a pán mu ukáže směr, vždy to jde lépe a přináší to radost oběma.
Trpělivost, důslednost a vytrvalost růže přináší. Základ je nebrat si chyby osobně (zvláště u štěňat) a nezlobit se na psa. Často je totiž neuposlechnutí chybou pána.
Společně strávený čas na procházkách, při hrách, ale i tréninku je základem i radostí obou.
Nové zážitky a nové podněty psa rozvíjí a obohacují. Za jejich prožití se pánovi odvděčí svou věrností. Je to totiž nejlepší přítel člověka.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
Věděli jste, že psi dokáží diagnostikovat rakovinu v jejím nejrannějším stádiu, dokonce dřív, než přístroje? V tom tkví obrovský potenciál, mohlo by to totiž vést k novým neinvazivním a levným způsobům, jak tuto nemoc odhalit.
Tenhle roztomilý mini psík má milou a veselou povahu. Jde o poměrně nové plemeno a do obliby se tak teprve dostává. Má ale vše, co se očekává od společenského psa, nevšední vzhled a jako bonus při svém vzrůstu není náročný na místo. Myslím, že časem si...
Už jste si někdy tuhle otázku položili? Buď jen tak ze zvědavosti, nebo s úvahou, jestli by to zvládl i váš parťák? Tady se dozvíte základní informace o tom, jakou pro to musí mít pes povahu, co zvládat a jak s canisterapií začít.