Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj postup také osvědčí.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj postup také osvědčí.
Kulajda nejhůř snáší holení na nohou. Dřív jsem jí je holila celé, ale byl to boj. Ještě jsem se jí strojkem ani nedotkla a už se kroutila, kopala a vyluzovala zvuky jako opice. Snažila jsem se do ní vcítit a myslím, že musela mít stejný pocit, jaký jsem měla já, když mi mamka jako malému špuntovi stříhala nehty na nohou. Nesnášela jsem to. Navíc nůžkami se mezi psí prstíky dostanete snáz, jen si holt musíte dávat větší pozor, abyste nestřihli moc.
Donedávna jsem začínala holení tlapkami a jela strojkem proti směru růstu srsti. To bylo celé špatně. Kulajda se hned na začátku vyplašila a zůstala nervózní až do konce. Navíc měla srst zbytečně krátkou, a když se objevil nějaký cucek (většinou nad ocasem, v „podpaží“ a za ušima), pořádně ji zatahal. Když holím po směru, chlupy se pěkně rozčísnou. Díky tomu můžu začít holení třeba i v půlce zad a nemusím postupovat od spodu. Kulajda zůstane klidná a zápasíme spolu jen chvíli v závěru, když dojde na packy. Je důležité, abych jí s packami nijak nekroutila, netahala za ně a ohýbala je jen v rámci jejich přirozeného pohybu – tj. dopředu nebo dozadu, mírně nahoru, nikdy ne do stran nebo moc vysoko.
V létě se vyplatí oholit pejska na co nejkratší délku, ale v chladnějších měsících je zkrátka lepší holit častěji a nechávat kožíšek delší. Já používám nástavce, které chlupy zkrátí na 0,4 cm a na 0,9 cm, pokud holím po směru růstu. Jen ocásek nechávám dlouhý, pouze zastřihnu umolousané konečky a u kořene ho zkrátím, aby Kulajda zůstávala čistá. Jednak se do něj může zachumlat, když spí, a jednak jí to s blond ohonem prostě sluší. Směrem od uší dopředu stříhám jen nůžkami. Abych jí nevypíchla oko, držím ji pevně za čumák. Za ušima holím, má tam jemné chloupky, které snadno plstnatí a ve výsledku způsobují, že ušiska div nepřirostou k hlavě. Zastřihování kolem uší, očí a na bradě mám nejradši – pokaždé se mi to povede jinak a Kulajda má vždy trochu jiný obličej, to mě baví.
Celý proces mi zabere asi hodinu a půl a pokaždé mě stojí pytlík psích dobrot a kyblík nervů. Ale už jsme celkem sehrané – naučila se, že když je hodná, dostane něco dobrého, když zlobí a zapírá se, dostane přes zadek. Hlavní je, že nakonec je šťastná jak blecha a lítáním po bytě oslavuje, že už to má za sebou. Žádné chmury, tak to má být :)
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
