Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář. Ale proč je to vlastně tak důležité?
Začnu tím, co to vlastně znamená. Jednoduše řečeno, socializací psa se rozumí jeho začleňování do smečky (a to jak té psí, tak i té lidské). Nejedná se o jednorázovou záležitost, pes se učí a osvojuje si nové věci po celý svůj život. Nenechme se však zmást, že tak můžeme výchovu chlupáče odkládat, začít by se mělo již od štěněte. To totiž ještě nemá do života potřebné zkušenosti, které budou v budoucnu formovat jeho povahu.
Měla jsem to štěstí mít doma 6 malých neposedů - štěňátek naší první psí parťačky. A tak vím, že své první zkušenosti štěně začíná sbírat krátce po narození, a to nejen od své matky a sourozenců, ale také od chovatele a členů jeho rodiny. Základem správné socializace by mělo být seznamování s nejrůznějšími podněty, které chceme, aby znal. V tomto případě by se mohlo říct, že platí: čím více, tím lépe. Samozřejmě se to ani s rozmanitostí nesmí přehánět a zvířeti to trochu kouskovat.
Štěně by mělo poznávat nejen nové věci, situace a prostředí, ale především nové dvounohé a čtyřnohé kamarády. Tohle je určitě důležité nepodcenit. Psí mládě by si mělo zvykat nejen na svou lidskou rodinu a hledat v ní společně s páníčkem, který mu vysvětlí, co smí a nesmí, a kdo koho vlastně poslouchá, své místo. Mělo by také vědět, že i ostatní lidé a zvířata jsou jeho přátelé. Určitě by tedy nemělo být drženo v izolaci od okolního světa. A to, i když ještě není plně proočkované. Já vždycky naše chlupáče nejdříve seznamovala se svými přáteli a jejich psy. A kdy tedy začít?
V každé knížce o psech se dočtete, že socializace probíhá nejintenzivněji od 7 do 12 týdnů věku štěněte. Pes je v tomto období nejvíce tvarovatelný. Je proto dobré mu ukázat, jak správně reagovat a jaké je vlastně naše očekávané chování. To okoukává nejen od páníčka a jeho rodiny, ale také od ostatních psů. Vždyť jeho druh je mu nejblíže. Jen pozor, pejsci se od druhých velmi rádi učí i lumpárnám :-). Pokud se k vám dostal starší pes, který měl tuto fázi zanedbanou, určitě neházejte flintu do žita. Vše lze napravit, jen to bude vyžadovat o trochu více času, trpělivosti a vaší pozornosti.
Důležité je v tomto období psa pozitivně motivovat (chválit, odměňovat a hrát si s ním) a nepodporovat v něm bázlivost a strach (křikem či tresty). Ne nadarmo se říká: jaký pán, takový pes. Pokud je páníček neklidný, bude i jeho pes neklidný. Párkrát jsem se setkala s tím, že pejskaři-začátečníci, měli obavy nechat štěně hrát si s cizími psy a být na volno. Jenže to je právě to nejdůležitější - socializovat chlupáče nejen ve smečce psů kamarádů, ale seznámit ho s co nejvíce psy nejrůznějších velikostí, plemen a věku.
Pes se musí naučit komunikovat, a to nejen se svým pánem, ale i s ostatními psy. A když je pes ještě štěně, má obrovskou výhodu, že ho většina psů při nejhorším toleruje. Například já se vždycky ptám, jestli můžu svého psa pustit, aby se mohli seznámit a pohrát si. Se štěnětem stačí přidat informaci, že máte psí mládě. Ne každý pejsek je snáší dobře, přeci jen takový mladý psí puberťák může psího seniora přes míru otravovat.
Pokud je tedy druhý pejsek přátelský, není potřeba mít strach, i kdyby došlo k nedorozumění a štěně bylo drzé, starší pes se po něm maximálně trochu ožene a vysvětlí mu, že takhle ne. Příště už bude vědět. No, a kdyby nebylo po ruce dost svolných pejskařů, tak to jistí cvičiště. Tam by případně měli i poradit, jak postupovat, když by se pejsek zdál bázliví nebo i agresivní vůči ostatním. Pokud si pes získá zdravou sebedůvěru, je to půl úspěchu jeho výchovy.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...
Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...
Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.
Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?
Ledviny plní jednu z nejdůležitějších funkcí v těle - čistí krev. Ty kočičí jsou navíc kvůli příjmu malého množství vody zatíženější více než u ostatních živočichů, proto se u nich ledvinové problémy v pokročilém věku objevují poměrně často.
Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich....
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné podněty. Nelze ji vyléčit, můžeme ale tlumit její projevy. V posledních letech alergií u domácích zvířat a především u psů přibývá. V současnosti trpí alergií přibližně 10% domácích psů. Kde se...
O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji. Psi v našem...