Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům (obzvláště “nepejskařům”) příjemná.
Kňučení, štěkání, vytí a další zvukové projevy jsou běžnou součástí řeči psů a mohou znamenat i mnoho dalšího než jen smutek z odloučení (např. reakce na různé zvuky - třeba vysavač - či pachy apod.) Dnes bych se ale ráda na toto téma ráda podívala optikou jevu, který se odborně nazývá “separační úzkost”. S naším malým psím přírůstkem totiž sbírám jednu novou zkušenost za druhou, a tak mě zajímalo, jestli a jak jde psa odnaučit štěkání, když je doma sám.
Začala jsem tím, že jsem si přečetla pár článků o tom, jak se na to dívají odborníci a veterináři. Většina názorů se shodovala v tom, že je potřeba nejprve odhalit a pak odstranit příčinu tohoto svérázného projevu existence pejska. V našem případě bylo odhalení příčiny nasnadě: krátkodobé ponechání pejska samotného doma. Sem tam ale člověk potřebuje odběhnout, i když by mohl pracovat z domova. Navíc si myslím, že být se psem nonstop není řešením ani pro něj, ani pro páníčka.
To, jak naučit čtyřnohého parťáka být doma sám, jsem už nakousla v předchozím článku. Jak ale na fázi dvě, tedy aby vyčkal vašeho příchodu v tichosti? Může se totiž stát, že pes už doma nic moc neničí a ani se nepočůrává nebo nekálí po bytě během páníčkovy nepřítomnosti. Zato ale sedí bez hnutí u dveří a nadměrně naříká a nové hračky, které by ho měly zaměstnat, nezabírají.
Pokud máte podobný problém, tak se nabízí několik řešení. Jedním z nich jsou protištěkací obojky. Těch je hned několik druhů. Obojky můžou být například na bázi feromonů, které se uvolňují do vzduchu. Feromonový pach připomíná ten, který fena vylučuje při kojení. A ten má pejsek spojený s pocitem bezpečí, měl by se tedy uklidnit a uvolnit. Alternativou obojku jsou feromonové spreje nebo odpařovače do zásuvky.
Dalším typem protištěkacího obojku je takzvaný vodní. Ten funguje tak, že když pes štěkne - obojek v sobě má zabudovaný snímač zvuku - tak před něj vystříkne slabá vodní sprška. Podobně fungují i elektrické obojky. Ty většinou mívají tři fáze: zvukový signál, vibrace, elektrický impulz. Výrobci elektrických obojků zdůrazňují, že třetí fázi lze vypnout a není ji tak třeba využívat.
Já osobně bych našim chlupáčům takový obojek asi nepořídila. Jednak mi to přijde trochu drastické řešení trestat psa za to, že říká, že je mu smutno. A jednak veterináři a další odborníci zpochybňují jejich účinnost. Neřeší to, proč pes naříká, a proto naopak problém mohou ještě zhoršit. Navíc se může stát, že se takový obojek dostane do nesprávných rukou, ať už je antištěkací či na převýchovu obecně. Osobně bych doporučila je používat jen pod odborným kynologickým dohledem.
Asi nejsympatičtějším řešením mi přijdou Bachovy kapky. Principem připomínají feromonové obojky či difuzéry. Jedná se o bylinné esence se zklidňujícím účinkem. Jejich využití je široké od lidí přes kočky až po pejsky. Tím, že se jedná o přírodní produkt, tak nejsou pro zvířata ani nijak škodlivé. Celkově prý dobře působí na psychiku. A tak není špatné jedny mít po ruce, i když se nejedná o zrovna nejlevnější přípravek.
V neposlední řadě mají majitelé možnost zajít se svými chlupáči do psí poradny. Existují i kurzy převýchovy. Ale ty bývají určeny spíše pro pejsky mající problém s chováním, jako je agresivita apod.
A jaké jsou vaše zkušenosti? Štěká váš pes, když nejste doma, nebo je potichu jako myška?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.