Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že bez smečky nepřežijí. Většina psů rychle přijde na to, že čas, kdy je páníček pryč, je možné využít i k potřebnému odpočinku. Jsou ale i tací, kteří samotu velmi těžce nesou.
Jak naučit psa být sám? Z mé vlastní zkušenosti musím varovat před tím, aby při výchově štěněte nezvítězil cit nad rozumem. Jakmile se pes stane “závislákem”, čeká vás náročná cesta převýchovy. Jak ale prakticky na správnou výchovu?
Štěňátko je malinké, že by se vešlo na lopatku od smetáčku, a já ho mám nechat samotné doma? Ty dvě očička se do mě zapichují jako jehličky. Nejde to, rve mi to srdce a já si zařizuji, jestli bych ještě nějakou dobu nemohla pracovat z domova. Podvědomě vím, že odkládání tomu vůbec nepomůže. Jenže jen odskočit si do krámu naproti přes ulici přestavovalo pro malého chlupáče ponechaného chvíli samotného doma problém. Ten nářek, když jsem odemykala, byl šílený. A co teprve to, co mě doma čekalo. To by člověk neřekl, co vše pes za 5 minut stihne :-).
Mojí nadějí bylo, že pejsek byl opravdu malinký, a že když začnu s tréninkem zvykání si na samotu ihned bez dalšího odkládání, dopadne to dobře. Odborná slova, která tento problém nazývají “separační úzkostí”, potvrdila mé rozhodnutí. Doporučení znělo postupovat pomalými krůčky směrem k určité psí nezávislosti. Napadlo mne, jestli by pomohlo, když bych se třeba vyplížila ven, když pes spí. Jenže to nakonec nebylo ani proveditelné. Vedle psa můžu luxovat a ani to s ním nehne, ale když vezmu za kliku, okamžitě je vzhůru. Musela jsem se kvůli tomu vyvarovat odchodům na celý den do práce.
Nenechala jsem se obměkčit a začala jsem trénovat jako každý jiný cvik. Je potřeba se obrnit trpělivostí a věnovat tomu opravdu čas. Začala jsem umístěním pelíšku do jiné místnosti, než ve které přes den pobývám, a nácvikem povelu “místo”. Během dne jsem brala do rukou klíče a hrála si s nimi, aby si pes na jejich zachrastění navykl a nepojil si to s odchodem. I když mi to přišlo ze začátku kruté, mazlení připadalo už jen na ráno. Přes den jsem se snažila věnovat svým záležitostem (možná jsem totiž před tím udělala chybu v přílišné pozornosti věnované psovi) krom času vyhrazeného na hru či trénink. Začala jsem se zavírat do koupelny pokaždé, když jsem tam šla. Odcházela jsem věšet prádlo na pavlač a vždy za sebou zavřela dveře.
Po chvilce byl vidět určitý pokrok, ale nechtěla jsem se předčasně radovat. Psa jsem dále trénovala na povel “místo”. Pokračovala jsem tím, že jsem přivírala dveře. Poté jsem je již začala na krátkou dobu zavírat. Když pes škrábal nebo štěkal, zakousla jsem se do rtu, ale chvilku počkala, až pak jsem se vrátila. Netrestala jsem, ale také příliš nechválila. Začala jsem zase odbíhat do krámu. Při odchodu teď používáme větu “Hlídej. Jdu do práce a brzo se vrátím.” Ale víc se s chlupáčem neloučím, ani ho pak nevítám, tak jak bych si nejraději v srdci přála. Když ho slyším vít, nevracím se. Musela jsem se ale vrátit jednou, když vyskočil na okno a shodil kytky. Na příště jsem kytky přesunula.
Prý pomůže, když necháte psovi zapnuté rádio. Dostala jsem radu, ať spíš zkusím namluvit cédéčko. Nyní ho testujeme, jen se bojím, aby si na to pes nenavykl a co když nedej bože vypadnou pojistky? K tomu všemu jsem přidala dlouhé procházky s aporty, aby se pejsek unavil. Když nakrmený ulehne, zkontroluji, že má v místnosti nějaké oblíbené hračky pro všechny případy a v misce vodu, a vyrážím do krámu nebo s odpadky. Už se to zlepšilo, ale na pár hodin do práce si ještě netroufám. U mladších psů se stejně nedoporučuje odcházet na delší dobu, než jsou 4 hodiny.
Pomalu prodlužuji intervaly, kdy je pes už nejen v místnosti, ale i v bytě sám. Zatím ještě nevydrží na pelechu, ale věrně čeká pod oknem a vyhlíží. A navíc už vyje a štěká jen v polovině případů. Tak nám držte palce, ať to zmákneme a nebude potřeba odborníků či Bachových kapek :-).
A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti s ponecháním chlupáčů samotných doma? Máte nějaké tipy a triky?
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
Nevinný zvířecí kukuč nás může lehce zmást. Jeden by řekl, že se zatím pohledem nemůže skrývat složitější hra emocí podobných těm lidským. Ale už bajky připisovaly zvířatům nejrůznější lidské emoce. Dnes se podíváme, jak je to vlastně se žárlivostí...
Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).
I psí svět má své celebrity. Někteří psi se proslavili na filmovém plátně, jiní záchranou lidských životů. Každý kdo má doma nějakého mazlíčka, ví, že on je tím jeho pravým hrdinou. A samozřejmě samotní psi k tomu přistupují ještě úplně jinak. Jaký...
