Od listopadu psi v Praze jenom na vodítku. Asi jste tuhle informaci taky zaznamenali. Co na ni říkáte? Ač jsem pejskař tělem i duší, tak musím říct, že v něčem tohle opatření chápu. Ne všichni obyvatelé Prahy psy zbožňují stejně tak jako já a ne každý je stejně nadšený jako já, když mu úplně cizí pes skáče po nohách. Na druhou stranu chápu rozhořčení majitelů vychovaných psů, kteří tvrdí, že tímhle opatřením doplácí na ty, jejichž mazlíčci jsou nevychovaní a kazí nám ostatním pověst.
O účinnosti zákazu nicméně už teď někteří odborníci pochybují. Podle mnohých je totiž mnohem důležitější než vodítko správný výcvik psa. Třeba takový nevychovaný pes na dlouhém nebo na flexi vodítku může podle mě napáchat úplně stejnou škodu, jako kdyby byl na volno. Je ale pravda, že nějaké zákonné opatření regulující pohyb psů po městě Praha mít musí. Ve většině velkých měst v České republice už podobné vyhlášky jsou. V Praze se o ní jednalo kolem roku 2000, pak ale tohle téma nějak zapadlo a jaksi se na něj pozapomnělo. Až do teď.
Momentálně vypadá situace ohledně psího nařízení tak, že rada města souhlasila se záměrem vydat novou vyhlášku omezující volný pohyb psů po hlavním městě. Pokud nenastane nějaký nečekaný problém, měli by teď v říjnu vyhlášku zpracovat úředníci a následně ji musí schválit zastupitelstvo. Platit by měla začít 15. listopadu. Psi by se následně nesměli pohybovat po hlavním městě na volno s výjimkou k tomu určených ploch. O tom kde a jak velké tyto plochy budou, rozhodují jednotlivé městské části.
Úplně chápu obavy některých pejskařů, že pokud v blízkosti jejich bydliště takové místo nebude, tak bude jejich pes odsouzen výhradně na vodítko. I mě samotné se asi nebude líbit, když místo abych pejska vypustila na volno v nejbližším parku, budu muset každou procházku protáhnout třeba o půl hodiny, abych došla na vyhrazené místo pro volný pohyb psů. Jako zkušení majitelé psů mi asi potvrdíte, že pes se každý den bez vodítka prostě proběhnout musí, protože jinak je takzvaně nevylítaný a přebytečnou energii nemá jak vybít.
Městské části se s výzvou navrhnout zóny pro volný pohyb psů vypořádaly různě. Zatímco třeba Praha 4 navrhla 51 míst, Praha 5 nenavrhla žádné. S návrhem totiž její radnice nesouhlasí a chce navrhnout magistrátu, aby vyhlášku neschvaloval. S vyhláškou nesouhlasí taky Praha 6, která navrhuje opačný postup. Místo seznamu míst, kde se psi mohou pohybovat na volno, by podle ní měl magistrát vytvořit seznam míst, kam psi nesmí.
Jak to celé dopadne a kde přesně bude možné pejsky venčit v Praze na volno, se tedy asi dozvíme až po definitivním uvedení tohoto nařízení v platnost. Jisté ale je, že vyhláška zatím neobsahuje podmínku, aby pes kromě toho, že je na vodítku, musel mít ještě náhubek. Nevím, jak ten váš, ale ten můj vodítko zvládá úplně v pohodě, košík ale naprosto nesnáší. Takže z mého pohledu – pokud se vytvoří dostatek “venčících“ míst, tak to snad s psí vyhláškou nebude tak horké jako se může zdát. Co si myslíte vy?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
