Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem začala pátrat. Kde byl nakonec "zakopaný pes" :-)?
Čůrání je jedna z mnoha vlastností, která se mi na kočkách vlastně líbí :-). Většinou totiž není potřeba kočku chovanou v bytě učit na kočičí záchodek. Samy velmi rychle pochopí, co se od nich očekává. Nejednoho chovatele ale může nemile zaskočit, když tento návyk najednou přestane a kočka si oblíbí jiné místo, třeba nebezpečně blízko našich bot nebo knih.
Kočky jsou úžasné tím, jak dokážou dát najevo, když se jim něco nelíbí. A že se svými pocity netají, většinou poznáme velmi rychle - často se totiž terčem jejich stížností stávají naše oblíbené věci. Jenže zlobit se na ně nemá smysl, kočky jsou totiž prý velmi náchylné ke stresu a naše rozzlobení si vykládají po kočičím - tedy tím, že jej vůbec nechápou.
Namísto rozčilování jsem se tedy pustila do pátrání po možných příčinách. Všechny rady zní: nejdříve vyškrtněte zdravotní problémy (takové močové kameny jsou pěkný prevít a umí kočičky ošklivě potrápit) a pátrejte případně dál. Zašli jsme nejprve na vyšetření moči, která byla v pořádku. Veterinář nenašel ani žádné další náznaky zdravotních neduhů, za což jsem byla samozřejmě moc ráda.
Takže zatím musí být něco jiného. Z toho, co jsem o problému vyčetla, jsem zjistila, že jako nejčastější důvod se uvádí změna v rodině. Kočky totiž nemají rády změny a k tomu, aby je něco vykolejilo prý stačí i drobnost jako vyhození starého gauče nebo naopak pořízení nové skříně. O novém členu rodiny už vůbec raději nemluvím! Nic takového se ale u nás doma nepřihodilo.
Tak co máme dál? Záchodek mají naše kočky pravidelně čištěný, doma se navíc nepoužívají pro čištění zvířecích potřeb ani žádné chemie, takže tuto příčinu jsem také vyloučila. Nezměnil se ani typ steliva. Ne všechny druhy kočkolitu vyhovují všem kočkám a ze začátku je určitě třeba vyzkoušet různé podestýlky. Pokud si nejste jistí, raději prověřte.
Stále mi to vrtalo hlavou, a tak jsem se s tím svěřila sousedce - zkušené kočkařce. “Mají kočky záchod dobře přístupný? Na klidném místě? Nemohla si kočka spojit místo s nějakým špatným zážitkem”, začala na mě chrlit praktické dotazy. Záchodek mají kočky v chodbě, takže je dobře přístupný a zároveň mají kočky možnost úniku. Možná, že to není nejklidnější místo, ale donedávna to nevadilo.
Už jsem se začínala bát, že to třeba může být z nedostatku pozornosti. Ale pravidelné mazlení a hry i toto vylučovaly. Nenapadala mě ani žádná špatná zkušenost, kterou by kočka s místem mohla mít spojenou. Stejně tak jsem věděla, že zatím není značkování (na vysvětlenou - někdy se radí umístit kočičí WC například poblíž škrabadla, protože i škrábáním si totiž značí své teritorium).
Napadlo mě tedy pořídit ještě jeden záchod. Zkušení chovatelé to i potvrzují a říkají, že je dobré mít o jeden záchod více, než je doma koček. A umístila jsem ho na jiné místo. Opět jsem zůstala u otevřeného (ještě existují zavřené, ale tam naše kočky odmítaly jako koťata chodit), ale koupila jsem podobný, jako kdysi mívaly. A zdá se, že je problém vyřešen. Nenapadlo mě, že jiná barva a tvar mohou mít takový dopad. Jsem poučena a už nikdy nebudu měnit zaběhnutou fungující rutinu, i když jde “jen” o kočičí čůrání :-).
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
