Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem začala pátrat. Kde byl nakonec "zakopaný pes" :-)?
Čůrání je jedna z mnoha vlastností, která se mi na kočkách vlastně líbí :-). Většinou totiž není potřeba kočku chovanou v bytě učit na kočičí záchodek. Samy velmi rychle pochopí, co se od nich očekává. Nejednoho chovatele ale může nemile zaskočit, když tento návyk najednou přestane a kočka si oblíbí jiné místo, třeba nebezpečně blízko našich bot nebo knih.
Kočky jsou úžasné tím, jak dokážou dát najevo, když se jim něco nelíbí. A že se svými pocity netají, většinou poznáme velmi rychle - často se totiž terčem jejich stížností stávají naše oblíbené věci. Jenže zlobit se na ně nemá smysl, kočky jsou totiž prý velmi náchylné ke stresu a naše rozzlobení si vykládají po kočičím - tedy tím, že jej vůbec nechápou.
Namísto rozčilování jsem se tedy pustila do pátrání po možných příčinách. Všechny rady zní: nejdříve vyškrtněte zdravotní problémy (takové močové kameny jsou pěkný prevít a umí kočičky ošklivě potrápit) a pátrejte případně dál. Zašli jsme nejprve na vyšetření moči, která byla v pořádku. Veterinář nenašel ani žádné další náznaky zdravotních neduhů, za což jsem byla samozřejmě moc ráda.
Takže zatím musí být něco jiného. Z toho, co jsem o problému vyčetla, jsem zjistila, že jako nejčastější důvod se uvádí změna v rodině. Kočky totiž nemají rády změny a k tomu, aby je něco vykolejilo prý stačí i drobnost jako vyhození starého gauče nebo naopak pořízení nové skříně. O novém členu rodiny už vůbec raději nemluvím! Nic takového se ale u nás doma nepřihodilo.
Tak co máme dál? Záchodek mají naše kočky pravidelně čištěný, doma se navíc nepoužívají pro čištění zvířecích potřeb ani žádné chemie, takže tuto příčinu jsem také vyloučila. Nezměnil se ani typ steliva. Ne všechny druhy kočkolitu vyhovují všem kočkám a ze začátku je určitě třeba vyzkoušet různé podestýlky. Pokud si nejste jistí, raději prověřte.
Stále mi to vrtalo hlavou, a tak jsem se s tím svěřila sousedce - zkušené kočkařce. “Mají kočky záchod dobře přístupný? Na klidném místě? Nemohla si kočka spojit místo s nějakým špatným zážitkem”, začala na mě chrlit praktické dotazy. Záchodek mají kočky v chodbě, takže je dobře přístupný a zároveň mají kočky možnost úniku. Možná, že to není nejklidnější místo, ale donedávna to nevadilo.
Už jsem se začínala bát, že to třeba může být z nedostatku pozornosti. Ale pravidelné mazlení a hry i toto vylučovaly. Nenapadala mě ani žádná špatná zkušenost, kterou by kočka s místem mohla mít spojenou. Stejně tak jsem věděla, že zatím není značkování (na vysvětlenou - někdy se radí umístit kočičí WC například poblíž škrabadla, protože i škrábáním si totiž značí své teritorium).
Napadlo mě tedy pořídit ještě jeden záchod. Zkušení chovatelé to i potvrzují a říkají, že je dobré mít o jeden záchod více, než je doma koček. A umístila jsem ho na jiné místo. Opět jsem zůstala u otevřeného (ještě existují zavřené, ale tam naše kočky odmítaly jako koťata chodit), ale koupila jsem podobný, jako kdysi mívaly. A zdá se, že je problém vyřešen. Nenapadlo mě, že jiná barva a tvar mohou mít takový dopad. Jsem poučena a už nikdy nebudu měnit zaběhnutou fungující rutinu, i když jde “jen” o kočičí čůrání :-).
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
