Pejskařská etika nejen pro pejskaře
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Kočky v sobě mají geneticky zakódovanou čistotnost. Když z ničeho nic začnou čůrat mimo kočičí záchod, často to může značit nějaký problém (nejen zdravotní). Náš kocour to začal dělat až teď na stará kolena! Vůbec jsem netušila, oč jde, a proto jsem začala pátrat. Kde byl nakonec "zakopaný pes" :-)?
Čůrání je jedna z mnoha vlastností, která se mi na kočkách vlastně líbí :-). Většinou totiž není potřeba kočku chovanou v bytě učit na kočičí záchodek. Samy velmi rychle pochopí, co se od nich očekává. Nejednoho chovatele ale může nemile zaskočit, když tento návyk najednou přestane a kočka si oblíbí jiné místo, třeba nebezpečně blízko našich bot nebo knih.
Kočky jsou úžasné tím, jak dokážou dát najevo, když se jim něco nelíbí. A že se svými pocity netají, většinou poznáme velmi rychle - často se totiž terčem jejich stížností stávají naše oblíbené věci. Jenže zlobit se na ně nemá smysl, kočky jsou totiž prý velmi náchylné ke stresu a naše rozzlobení si vykládají po kočičím - tedy tím, že jej vůbec nechápou.
Namísto rozčilování jsem se tedy pustila do pátrání po možných příčinách. Všechny rady zní: nejdříve vyškrtněte zdravotní problémy (takové močové kameny jsou pěkný prevít a umí kočičky ošklivě potrápit) a pátrejte případně dál. Zašli jsme nejprve na vyšetření moči, která byla v pořádku. Veterinář nenašel ani žádné další náznaky zdravotních neduhů, za což jsem byla samozřejmě moc ráda.
Takže zatím musí být něco jiného. Z toho, co jsem o problému vyčetla, jsem zjistila, že jako nejčastější důvod se uvádí změna v rodině. Kočky totiž nemají rády změny a k tomu, aby je něco vykolejilo prý stačí i drobnost jako vyhození starého gauče nebo naopak pořízení nové skříně. O novém členu rodiny už vůbec raději nemluvím! Nic takového se ale u nás doma nepřihodilo.
Tak co máme dál? Záchodek mají naše kočky pravidelně čištěný, doma se navíc nepoužívají pro čištění zvířecích potřeb ani žádné chemie, takže tuto příčinu jsem také vyloučila. Nezměnil se ani typ steliva. Ne všechny druhy kočkolitu vyhovují všem kočkám a ze začátku je určitě třeba vyzkoušet různé podestýlky. Pokud si nejste jistí, raději prověřte.
Stále mi to vrtalo hlavou, a tak jsem se s tím svěřila sousedce - zkušené kočkařce. “Mají kočky záchod dobře přístupný? Na klidném místě? Nemohla si kočka spojit místo s nějakým špatným zážitkem”, začala na mě chrlit praktické dotazy. Záchodek mají kočky v chodbě, takže je dobře přístupný a zároveň mají kočky možnost úniku. Možná, že to není nejklidnější místo, ale donedávna to nevadilo.
Už jsem se začínala bát, že to třeba může být z nedostatku pozornosti. Ale pravidelné mazlení a hry i toto vylučovaly. Nenapadala mě ani žádná špatná zkušenost, kterou by kočka s místem mohla mít spojenou. Stejně tak jsem věděla, že zatím není značkování (na vysvětlenou - někdy se radí umístit kočičí WC například poblíž škrabadla, protože i škrábáním si totiž značí své teritorium).
Napadlo mě tedy pořídit ještě jeden záchod. Zkušení chovatelé to i potvrzují a říkají, že je dobré mít o jeden záchod více, než je doma koček. A umístila jsem ho na jiné místo. Opět jsem zůstala u otevřeného (ještě existují zavřené, ale tam naše kočky odmítaly jako koťata chodit), ale koupila jsem podobný, jako kdysi mívaly. A zdá se, že je problém vyřešen. Nenapadlo mě, že jiná barva a tvar mohou mít takový dopad. Jsem poučena a už nikdy nebudu měnit zaběhnutou fungující rutinu, i když jde “jen” o kočičí čůrání :-).
Jako v každé společnosti by měla platit i mezi pejskaři určitá pravidla slušného chování. A to nejen mezi nimi navzájem, ale i mezi nimi a nepejskaři a samozřejmě i naopak. Co by mělo patřit k základní slušnosti?
Asi si nejde nevšimnout dlouhých výrazných vousků na tvářích kočky. Víte ale, kde všude kočka hmatové chlupy má? A víte, jak vlastně tento komplexní hmatový orgán funguje?
Jak jistě víte, asistenční psi dnes pomáhají lidem s řadou fyzických nebo psychických postižení. Nejen v Americe ale existuje i program, který pomáhá dětem se čtením a komunikací.
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.