Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu nepodcenit a vzít ji pořádně “od podlahy”.
Kynologická příručka, kterou mám doma, mne kdysi dávno při prvním přečtení poučila, že: “Zásadou při výchově štěněte je především dokonalá péče a vytvoření takového prostředí, které je vhodné pro rozvoj jeho vrozených vlastností a tím také pro vytvoření nových návyků, z nichž se mohou mnohé později zdokonalit a rozšířit výcvikem.” Lidsky řečeno to znamená, že k našemu prospěchu využíváme to, s čím se štěně narodí - čich, sluch a zrak. Dále také obranný instinkt či fyzickou zdatnost.
I současný velmi populární trenér psů Cesar Millan (sám sebe nazývá znalcem psích duší:) říká, že je důležité v psech rozvíjet jejich “psí” vlastnosti. Zároveň, ale dodává, že nesmíme zapomínat i na ty plemenné. Není tedy od věci si o plemeni něco zjistit. Ačkoli Millanovy metody občas vyvolávají kontroverze, pro mne je důležitá individuální práce se zvířetem, o kterou se opírá. A tak jsem také přistoupila i k výchově našeho psího mimina, neboť se ukázalo, že je povahou zase úplně jiné než ostatní naši psi. A od povahy psa se vše následující odvíjí.
Ale kdy s výchovou a výcvikem štěněte začít? S výchovou začíná již fena v prvních týdnech po narození malých čtyřnohých ďáblíků, kterým naše Rozinka bezpochyby je. A já jsem tedy nelenila a chopila se výchovy hned po štěněčí mámě. Psa je dobré seznamovat s rozmanitými podněty a zajistit mu tím pestré a měnící se prostředí. Hráli jsme proto různé hry, kterými jsme pomalými krůčky směřovali k prvním povelům. Naše oblíbená byla hra na přivolání (trénink pro povel “ke mně”) a aport nebo spíš trénink pro povel “přines”. Vycházím z pozitivní motivace a pejska proto musí hra bavit. To jsem podporovala nejen svým hlasem, kdy jsem štěně k sobě lákala, ale také tleskáním či gesty (otevřená náruč a dlaněmi pohyb směrem ke mně).
A když Rozinka něco udělala správně a to i zcela náhodou, ihned jsem ji odměnila a spojila s povelem. Teorie o tom hovoří jako o spojování nepodmíněných a podmíněných reflexů. Tím už pomalu přechází výchova ve výcvik. Obecně se radí začít výcvikem nejdříve tak kolem 3 - 4 měsícem, kdy v tomto věku začínají někteří pejsci navštěvovat psí školičky. Zde se začíná s rozvojem žádoucích vlastností a základní poslušností, kam určitě patří povely, jako jsou “sedni”, “lehni”, “k noze” apod. Je dobré před nástupcem k výcviku mít “podchycené” nežádoucí vlastnosti. U nás to byl například problém při krmení, který jsme pozvolna usměrňovali učením povelu “jídlo” a “můžeš” při krmícím rituálu.
Od příchodu domů a začátku výchovy mi přišla vhod tréninková videa Brit Training Tips. Samozřejmě každý chlupáč se učí jinak rychle, podstatné ale je, aby ho to bavilo a neztrácel pozornost. Trénink jsme tak s Rozinkou prokládali tím, že jsme si vždy po chvilce pohráli s hračkou. Přátelé-pejskaři mi rovněž říkali, že jim cvičitelka radila model procházky (45 minut) a pak až krátkého tréninku (15 minut) namísto 1 hodinového. Ale to se podle mě týká spíše pejsků, kteří se již chystají na cvičák.
A jak jste to měli vy se začátky výchovy a výcviku? Měli jste také s pejskem nějaké oblíbené hry? A jaké povely šly nejlépe a které třeba trochu potrápily?
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
