Jak jsme učili první povely

Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu nepodcenit a vzít ji pořádně “od podlahy”.

Kynologická příručka, kterou mám doma, mne kdysi dávno při prvním přečtení poučila, že: “Zásadou při výchově štěněte je především dokonalá péče a vytvoření takového prostředí, které je vhodné pro rozvoj jeho vrozených vlastností a tím také pro vytvoření nových návyků, z nichž se mohou mnohé později zdokonalit a rozšířit výcvikem.” Lidsky řečeno to znamená, že k našemu prospěchu využíváme to, s čím se štěně narodí - čich, sluch a zrak. Dále také obranný instinkt či fyzickou zdatnost.

I současný velmi populární trenér psů Cesar Millan (sám sebe nazývá znalcem psích duší:) říká, že je důležité v psech rozvíjet jejich “psí” vlastnosti. Zároveň, ale dodává, že nesmíme zapomínat i na ty plemenné. Není tedy od věci si o plemeni něco zjistit. Ačkoli Millanovy metody občas vyvolávají kontroverze, pro mne je důležitá individuální práce se zvířetem, o kterou se opírá. A tak jsem také přistoupila i k výchově našeho psího mimina, neboť se ukázalo, že je povahou zase úplně jiné než ostatní naši psi. A od povahy psa se vše následující odvíjí.

Ale kdy s výchovou a výcvikem štěněte začít? S výchovou začíná již fena v prvních týdnech po narození malých čtyřnohých ďáblíků, kterým naše Rozinka bezpochyby je. A já jsem tedy nelenila a chopila se výchovy hned po štěněčí mámě. Psa je dobré seznamovat s rozmanitými podněty a zajistit mu tím pestré a měnící se prostředí. Hráli jsme proto různé hry, kterými jsme pomalými krůčky směřovali k prvním povelům. Naše oblíbená byla hra na přivolání (trénink pro povel “ke mně”) a aport nebo spíš trénink pro povel “přines”. Vycházím z pozitivní motivace a pejska proto musí hra bavit. To jsem podporovala nejen svým hlasem, kdy jsem štěně k sobě lákala, ale také tleskáním či gesty (otevřená náruč a dlaněmi pohyb směrem ke mně).

A když Rozinka něco udělala správně a to i zcela náhodou, ihned jsem ji odměnila a spojila s povelem. Teorie o tom hovoří jako o spojování nepodmíněných a podmíněných reflexů. Tím už pomalu přechází výchova ve výcvik. Obecně se radí začít výcvikem nejdříve tak kolem 3 - 4 měsícem, kdy v tomto věku začínají někteří pejsci navštěvovat psí školičky. Zde se začíná s rozvojem žádoucích vlastností a základní poslušností, kam určitě patří povely, jako jsou “sedni”, “lehni”, “k noze” apod. Je dobré před nástupcem k výcviku mít “podchycené” nežádoucí vlastnosti. U nás to byl například problém při krmení, který jsme pozvolna usměrňovali učením povelu “jídlo” a “můžeš” při krmícím rituálu.

Od příchodu domů a začátku výchovy mi přišla vhod tréninková videa Brit Training Tips. Samozřejmě každý chlupáč se učí jinak rychle, podstatné ale je, aby ho to bavilo a neztrácel pozornost. Trénink jsme tak s Rozinkou prokládali tím, že jsme si vždy po chvilce pohráli s hračkou. Přátelé-pejskaři mi rovněž říkali, že jim cvičitelka radila model procházky (45 minut) a pak až krátkého tréninku (15 minut) namísto 1 hodinového. Ale to se podle mě týká spíše pejsků, kteří se již chystají na cvičák.

A jak jste to měli vy se začátky výchovy a výcviku? Měli jste také s pejskem nějaké oblíbené hry? A jaké povely šly nejlépe a které třeba trochu potrápily?

Související články

Jak rozumět etiketě krmiv

Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...