Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu nepodcenit a vzít ji pořádně “od podlahy”.
Kynologická příručka, kterou mám doma, mne kdysi dávno při prvním přečtení poučila, že: “Zásadou při výchově štěněte je především dokonalá péče a vytvoření takového prostředí, které je vhodné pro rozvoj jeho vrozených vlastností a tím také pro vytvoření nových návyků, z nichž se mohou mnohé později zdokonalit a rozšířit výcvikem.” Lidsky řečeno to znamená, že k našemu prospěchu využíváme to, s čím se štěně narodí - čich, sluch a zrak. Dále také obranný instinkt či fyzickou zdatnost.
I současný velmi populární trenér psů Cesar Millan (sám sebe nazývá znalcem psích duší:) říká, že je důležité v psech rozvíjet jejich “psí” vlastnosti. Zároveň, ale dodává, že nesmíme zapomínat i na ty plemenné. Není tedy od věci si o plemeni něco zjistit. Ačkoli Millanovy metody občas vyvolávají kontroverze, pro mne je důležitá individuální práce se zvířetem, o kterou se opírá. A tak jsem také přistoupila i k výchově našeho psího mimina, neboť se ukázalo, že je povahou zase úplně jiné než ostatní naši psi. A od povahy psa se vše následující odvíjí.
Ale kdy s výchovou a výcvikem štěněte začít? S výchovou začíná již fena v prvních týdnech po narození malých čtyřnohých ďáblíků, kterým naše Rozinka bezpochyby je. A já jsem tedy nelenila a chopila se výchovy hned po štěněčí mámě. Psa je dobré seznamovat s rozmanitými podněty a zajistit mu tím pestré a měnící se prostředí. Hráli jsme proto různé hry, kterými jsme pomalými krůčky směřovali k prvním povelům. Naše oblíbená byla hra na přivolání (trénink pro povel “ke mně”) a aport nebo spíš trénink pro povel “přines”. Vycházím z pozitivní motivace a pejska proto musí hra bavit. To jsem podporovala nejen svým hlasem, kdy jsem štěně k sobě lákala, ale také tleskáním či gesty (otevřená náruč a dlaněmi pohyb směrem ke mně).
A když Rozinka něco udělala správně a to i zcela náhodou, ihned jsem ji odměnila a spojila s povelem. Teorie o tom hovoří jako o spojování nepodmíněných a podmíněných reflexů. Tím už pomalu přechází výchova ve výcvik. Obecně se radí začít výcvikem nejdříve tak kolem 3 - 4 měsícem, kdy v tomto věku začínají někteří pejsci navštěvovat psí školičky. Zde se začíná s rozvojem žádoucích vlastností a základní poslušností, kam určitě patří povely, jako jsou “sedni”, “lehni”, “k noze” apod. Je dobré před nástupcem k výcviku mít “podchycené” nežádoucí vlastnosti. U nás to byl například problém při krmení, který jsme pozvolna usměrňovali učením povelu “jídlo” a “můžeš” při krmícím rituálu.
Od příchodu domů a začátku výchovy mi přišla vhod tréninková videa Brit Training Tips. Samozřejmě každý chlupáč se učí jinak rychle, podstatné ale je, aby ho to bavilo a neztrácel pozornost. Trénink jsme tak s Rozinkou prokládali tím, že jsme si vždy po chvilce pohráli s hračkou. Přátelé-pejskaři mi rovněž říkali, že jim cvičitelka radila model procházky (45 minut) a pak až krátkého tréninku (15 minut) namísto 1 hodinového. Ale to se podle mě týká spíše pejsků, kteří se již chystají na cvičák.
A jak jste to měli vy se začátky výchovy a výcviku? Měli jste také s pejskem nějaké oblíbené hry? A jaké povely šly nejlépe a které třeba trochu potrápily?
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.
Pokud uvažujete o pořízení králíka, možná vám přijde vhod pár rad o tom, jak ho doma ubytovat. Králík má jako každé zvířátko určité potřeby a je na nás majitelích mu život udělat co nejpohodlnější.
Rychle se blíží období dovolených a možná uvažujete, kam vyrazit i se svým čtyřnohým parťákem. Pokud byste se s ním chtěli vydat pod stan, je toho určitě hodně, co je třeba zvážit. Musíte plánovat a balit nejen pro sebe, ale i pro chlupáče. Rozhodně se...
Zoonózy jsou nemoci společné pro zvířata i člověka. Zajímá vás, jak se takové onemocnění může přenášet, které nám v Čechách hrozí, nebo jak se jim bránit?
