Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku psů - shapingu.
Jak jsem na shaping narazila? S naším psím škvrnětem jsme začali chodit na místní cvičiště a při hovorech s ostatními páníčky jsem tam zaslechla pojmy jako: “škola hrou”, “samostatné přemýšlení” a “tvarování”. Zvědavost mi nedala a zjistila jsem, že je řeč o shapingu, vcelku nové metodě ve výchově psů.
Stavební kámen shapingu je pozitivní motivace, kde v podstatě páníček uplatňuje k výchově psa přístupy z psychologie. Významnou představitelkou je Suzan Garrett, která k vytvoření určitého vzorce chování dosahuje skrze jednotlivé, dílčí kroky. Tak trochu mi to připomnělo Komenského koncept “školy hrou”, který je mi velmi blízký. Korekční metody a trestání rozhodně není moje a naštěstí dnes ve výcviku psů již tyto metody ustupují do pozadí.
Ale zpátky k shapingu. Mnozí z vás jistě jako já zjistili, že když na povel pes takzvaně přijde sám, tak je to mnohem účinnější, než když nám tečou nervy při netrpělivém dožadování se něčeho, co pes nechápe a jen se na nás v lepším případě chechtá :-). S tímto si chce poradit i shaping, jehož cílem je naučit psa samostatně přemýšlet, ale zároveň docílit i toho, aby chlupáč dělal to, co chceme my.
A jak na to? Zkuste se řídit pravidlem: “Opakování, matka moudrosti”. Určitě to znáte, může to být nějaký povel, který ne a ne pes předvést tak, jak by měl, i když všechny ostatní umí na jedničku. V shapingu jde o to si “problém” rozdělit do několika kroků, aby pes mohl pochopit, kde případně dělá chybu.
Povel jako celek pro něj totiž může být matoucí. Povelem se cvik radí označit až ve chvílích, kdy jej pes předvede přesně podle našich představ. A to z toho důvodu, aby si pes povel spojil správně, tedy jen s tou podobou cviku, kterou chceme my. Pak už je jen potřeba psího parťáka odměňovat a odměňovat za každý dobře provedený krok. A díky odměnám a pravidelnému opakování pejsek přijme trénink jako hru.
A je to pravda! Šla jsem to hned vyzkoušet na aportu, se kterým měl náš chlupáč stále problém. Pořád nechápal, co po něm vlastně chci a povel málokdy dokončil. Nemohla jsem ho za to tedy ani odměnit, aby si nezafixoval cvik špatně. Takže ho to rychle přestalo bavit. Stačilo povel jen rozdělit do menších částí (běh za aportem, poté po malém poodstoupení přiběhnutí psa i s aportem a nakonec i samotné přinesení aportu), které jsem za správné provedení odměňovala a pozornost byla zpátky :-)!.
Shaping je dobrý také v tom, že ho můžete zkusit uplatnit i na starší psy. Takže zde naštěstí pravidlo “Starého psa novým kouskům nenaučíš” naplatí. Pokud i vy nemáte některé povely zmáknuté na jedničku, vyzkoušejte metodu výchovy shapingu a napište mi, zda se povedlo vše dotáhnout. Těším se na vaše zkušenosti!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...