Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy oproti klasickým obojkům. Takže jde se měřit!
Myslím, že při výběru postroje lze skvěle uplatnit přísloví “dvakrát měř, jednou řež”. Pro psa totiž není nic horšího než špatně padnoucí postroj, který ho buď někde škrtí a nejde již více povolit, nebo naopak na všech stranách plandající popruhy vedoucí k tomu, že se pes z postroje akorát někde vyvlékne. Stejně jako u obojku i zde platí pravidlo “dvou prstů”.
Jenže ono se řekne správně změřit míry. Jako někteří psi nemají rádi vyčesávání, tak jiní můžou být nervózní z toho, proč okolo nich najednou páníček pobíhá s metrem. Metr se tak může rychle proměnit ve velmi zajímavou kořist a měření pro psa hrou, zatímco pro vás utrpením. Já jsem to nakonec v jednom člověku vzdala a počkala s tím na přítele.
Výhoda měření ve dvou je ta, že jeden může psa zabavit a zajistit tím, aby pes stál v klidu (ano, opravdu je potřeba, aby pes při měření stál, jinak byste mohli naměřit míry nepřesně), a druhý mezitím může vzít všechny potřebné míry. A že jich potřebujete. Do všeho se vrhám po hlavě a stejně tak jsem se vrhla na měření. Naivně jsem změřila obvod krku a hrudníku s tím, že to musí stačit.
Jenže to bylo v době, kdy jsem sice již podlehla “postrojovému nadšení”, ale stále to pro mě bylo ještě trochu španělskou vesnicí. Měla jsem štěstí, že před samotnou výpravou do chovatelských potřeb, jsem mluvila se zkušenější kamarádkou, která mne poučila, že celá věc je o něco složitější, pokud chci vybrat správně.
Míry bychom měli brát podle tří bodů, a to podle kohoutku, hrudní kosti a lopatek. Kamarádka mi řekla, že si mám dát celkově pozor na tři míry, které jsou potřeba pro “složitější” postroje, např. norský postroj, a to:
Ještě mi poradila jeden tip, a to pokud nechci psa celého zamotat do spleti metrů, tak ať použiji na měření obvodu hrudníku vodítko. To tam nechám, aby mi pak pomohlo najít body na poslední dva rozměry. A hurá, změřeno a teď konečně vyrazit zkoušet.
Postroj je možné si nechat ušít i na míru od profesionálů - většinou milovníků mushingu, kteří v celé záležitosti mají bohaté zkušenosti, ale trochu se to pak prodraží. Opačným řešením je výběr podle velikostních tabulek, jenže ty odpovídají “průměru” v dané velikostní kategorii. Hrozí tak, že míry nemusí sedět vůbec, například jen proto, že váš pes má silnější hrudní koš, ačkoli váhově spadá do středních plemen.
Pokud máte rádi detaily, tak vše ještě před cestou pořádně promyslete, ať nejste na místě pestrou nabídkou zaskočeni:
Člověk by neřekl, že výběr postroje bude taková věda. Ale čas i trpělivost se tisíckrát vyplatí! Po nějaké době, kdy se můj chlupáč spokojeně pyšní dobře padnoucím postrojem, jsem neváhala jeden pořídit i našemu novému přírůstku. A i když jsem v tomto případě zvolila o něco ekonomičtější variantu, hned jak povyroste, dostane také pořádný jako jeho starší parťák.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...