V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy oproti klasickým obojkům. Takže jde se měřit!
Myslím, že při výběru postroje lze skvěle uplatnit přísloví “dvakrát měř, jednou řež”. Pro psa totiž není nic horšího než špatně padnoucí postroj, který ho buď někde škrtí a nejde již více povolit, nebo naopak na všech stranách plandající popruhy vedoucí k tomu, že se pes z postroje akorát někde vyvlékne. Stejně jako u obojku i zde platí pravidlo “dvou prstů”.
Jenže ono se řekne správně změřit míry. Jako někteří psi nemají rádi vyčesávání, tak jiní můžou být nervózní z toho, proč okolo nich najednou páníček pobíhá s metrem. Metr se tak může rychle proměnit ve velmi zajímavou kořist a měření pro psa hrou, zatímco pro vás utrpením. Já jsem to nakonec v jednom člověku vzdala a počkala s tím na přítele.
Výhoda měření ve dvou je ta, že jeden může psa zabavit a zajistit tím, aby pes stál v klidu (ano, opravdu je potřeba, aby pes při měření stál, jinak byste mohli naměřit míry nepřesně), a druhý mezitím může vzít všechny potřebné míry. A že jich potřebujete. Do všeho se vrhám po hlavě a stejně tak jsem se vrhla na měření. Naivně jsem změřila obvod krku a hrudníku s tím, že to musí stačit.
Jenže to bylo v době, kdy jsem sice již podlehla “postrojovému nadšení”, ale stále to pro mě bylo ještě trochu španělskou vesnicí. Měla jsem štěstí, že před samotnou výpravou do chovatelských potřeb, jsem mluvila se zkušenější kamarádkou, která mne poučila, že celá věc je o něco složitější, pokud chci vybrat správně.
Míry bychom měli brát podle tří bodů, a to podle kohoutku, hrudní kosti a lopatek. Kamarádka mi řekla, že si mám dát celkově pozor na tři míry, které jsou potřeba pro “složitější” postroje, např. norský postroj, a to:
Ještě mi poradila jeden tip, a to pokud nechci psa celého zamotat do spleti metrů, tak ať použiji na měření obvodu hrudníku vodítko. To tam nechám, aby mi pak pomohlo najít body na poslední dva rozměry. A hurá, změřeno a teď konečně vyrazit zkoušet.
Postroj je možné si nechat ušít i na míru od profesionálů - většinou milovníků mushingu, kteří v celé záležitosti mají bohaté zkušenosti, ale trochu se to pak prodraží. Opačným řešením je výběr podle velikostních tabulek, jenže ty odpovídají “průměru” v dané velikostní kategorii. Hrozí tak, že míry nemusí sedět vůbec, například jen proto, že váš pes má silnější hrudní koš, ačkoli váhově spadá do středních plemen.
Pokud máte rádi detaily, tak vše ještě před cestou pořádně promyslete, ať nejste na místě pestrou nabídkou zaskočeni:
Člověk by neřekl, že výběr postroje bude taková věda. Ale čas i trpělivost se tisíckrát vyplatí! Po nějaké době, kdy se můj chlupáč spokojeně pyšní dobře padnoucím postrojem, jsem neváhala jeden pořídit i našemu novému přírůstku. A i když jsem v tomto případě zvolila o něco ekonomičtější variantu, hned jak povyroste, dostane také pořádný jako jeho starší parťák.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
